Historický hraniční kámen u Pohorské vsi
Historický hraniční kámen – mezník najdete mezi obcemi Černé Údolí a Žofín.
Historický hraniční kámen – mezník najdete mezi obcemi Černé Údolí a Žofín.
Jediný ponikelský kostel byl vystavěný roku 1682 na místě původního dřevěného.
Do výše 698 m n.m. se nad Miličínem vypíná hora Kalvárie, na které najdeme poutní místo.
Jedna z několika vesniček na Chebsku s dochovanou typickou hrázděnou architekturou.
Patří k nejvýznamnějším stavbám rožmberské pozdní gotiky a také ke stavbám vrcholné jihočeské pozdní gotické architektury.
Zřícenina kaple se nachází uprostřed pastvin severně od částečně zaniklé vesnice Janova Ves v Novohradských horách.
Nad zaniklou osadou Cetviny u česko-rakouské hranice lze navštívit křížovou cestu. Ta zde stojí od roku 1883, obnovena byla na konci 20. století.
Původní bezděkovský zámek byl postaven v roce 1737 na místě gotické tvrze, Vzhledem ke svému umístění pod úrovní dna Hořejšího rybníka byl obehnán vodním příkopem a celá stavba umístěna na dřevěné piloty.
Z minulosti Klatovska je stálou expozicí Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech.
Jedna z nejvýznamnějších a nejcennějších církevních staveb regionu západních Čech. Původně románský kostelík, přestavěný v gotice a baroku, s bohatou výzdobou.
Vila Zwicker z roku 1911 je ukázkou slohového eklekticismu. Od poloviny 90. let je objekt kulturní památkou. Vnitřní dispozice zůstala téměř v původním stavu. Od roku 2007 využívá budovu Prachatické muzeum.
Mezi nejvýznamnější technické památky na Šumavě patří dochovaná malá vodní elektrárna Polka u Horní Vltavice. Elektrárna z roku 1912 pracuje celoročně v bezobslužném provozu.
Nový Brunst je vyjma jednoho stavení zaniklá osada spadající do okresu Klatovy, která byla založena v údolí pod vrcholem Pancíř. Osada měla novou, ve své době nejmodernější sklárnu o dvou pecích, kterou zde založil v roce 1828 J. K. Adler.
Alois Rašín byl ministr financí Československa, trávil svůj volný čas v České Kubici a jejím okolí. Na připomínku tohoto významného kamene je tamních lesích takzvaných Rašínův kámen. Je v místech, kde politik rád piknikoval.
Petřejov se nacházel na jih od Studánek při soumarské stezce k Radvanovu. První písemná zmínka o osadě Petřejov pochází z roku 1379. V letech 1869–1950 byla vesnice při sčítání lidu osadou obce Studánky. V pozdějších letech osada zanikla.
Historické jádro města bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací roku 1981. Rozkládá se kolem obdélného náměstí a je sevřeno zbytky hradebního opevněním s Píseckou bránou. Mezi další památky patří např. kostel sv. Jakuba Většího, radnice, kaple…
Historické jádro města bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací v roce 1953 díky svým zachovalým památkám. Většina domů s gotickými základy byla přestavěna po velkém požáru na počátku 18. století a ukazují prvky lidového baroka.
V obci Petrovice u Sušice se nachází zámek Kněžice. Budova byla secesně upravena na počátku 20. století, dlouhá léta zde sídlil domov seniorů. Současní majitelé v budově pořádají koncerty vážné hudby.
Důl Na Kole v okrajové části Domažlic je republikovou raritou jedná se o jediný zpřístupněný důl na slídu v Česku. Důlní dílo pochází z období 2. světové války, kdy se zde těžila slída pro německý válečný průmysl. Délka štol je 330 metrů.
Původně gotický kostel je zmiňován v roce 1395. Z této doby se zachovala kostelní věž. Zbylé části svatyně jsou výsledkem přestavby provedené na počátku 18. stol. Kostel byl roku 1713 znovuvysvěcen. Interiéru dominuje dvoupatrový dřevěný kůr s…
Na Vitnířově stezce potkáte neobvyklou skleněnou sochu svatého Vintíře od sklářské výtvarnice Vladimíry Tesařové. Nachází se nedaleko kostela sv. Mořice v Anníně.
Renesanční dům, původně Jiřího z Lokšan, získalo v roce 1551 město. Od roku 1597 slouží jako radnice. Jednou ze zajímavostí je zdejší skříňový betlém anebo přístupné radniční podzemí.
Vodní mlýn, který stojí jižně od obce Suchá na Kepelském potoce je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky. Předmětem ochrany je budova mlýnice, chlévy, stodola, náhon a pila.
V bývalé šumavské obci Zhůří, na odlehlém místě mezi Hartmanicemi a Železnou Rudou, se odehrál jeden z posledních bojů II. světové války. Američtí vojáci 357. pluku 90. pěší divize se zde střetli v krvavé bitce s mladými kadety a příslušníky…