Poutní kostel s pozdně gotickým síňovým dvoulodím sklenuté síťovou hvězdovou klenbou pochází ze 14. století. Komplex tvoří kostel, starý hřbitov, raně barokní fara, kaple úmrtí Panny Marie, hřbitovní kaple sv. Terezie s kostnicí, kaple sv. Jana…
Na základech starší raně gotické stavby byl ve Volarech postaven kostel svaté Kateřiny. Z tohoto původního kostela se zachovala spodní část věže. Současná podoba kostela pochází z roku 1863.
První šumavský orloj se nachází v centru rekreačního střediska Hojsova Stráž na Železnorudsku, v jedné z nejmalebnějších obcí Šumavy.
Repliku železné opony tvoří zrekonstruovaný hraniční zátaras a další prvky tzv. železné opony. Nachází se nedaleko turistického hraničního přechodu Bučina–Finsterau a je doplněna informační tabulí. Stojí zde od roku 2008.
Osada ležela v hlubokých příhraničních lesích západně od Lesné, na přítoku Celního potoka. Ve středověku se zde rýžovalo zlato, osada vznikla až ve 30. letech 18. století současně se zdejší sklárnou.
Malý empírový zámek postavený na konci 18. století Janem Rudolfem Černínem poblíž léčivého pramene na svahu vrchu Žďár.
Dominantní památkou Chudenic, úzce spojenou s Czerninským rodem, je gotický farní kostel svatého Jana Křtitele.
Největší hradní zřícenina v Čechách se tyčí nad údolím řeky Otavy. Místo, kde slavný velitel husitských vojsk, Jan Žižka z Trocnova, přišel o své pravé oko, je dnes útočištěm letounů. Na hradě pravidelně tráví zimu několik druhů netopýrů a někdy…
Město Švihov má na svém katastru nejednu historickou raritu – a jednou z nich je i kostel, ve kterém se bydlí.
Kostel sv. Jiljí, dnes hřbitovní, je pozůstatkem prvotního zemanského sídla ve Švihově. Kostel byl přímou součástí panského sídla.
Farní kostel sv. Václava je na tomto místě připomínán již na konci 14. století. V roce 1744 byla několikrát přestavovaná stavba zničena požárem. Zbylé obvodové zdi byly využity k výstavbě nového, barokního kostela, vysvěceného roku 1746.
Na švihovském náměstí jsou tři studny s mřížemi z dubových trámů, jejichž autorem je klatovský sochař Václav Fiala.
Budova nové radnice byla postavena podle projektu Františka Vokála v roce 1860 na místě zchátralé dřevěné radniční budovy
Kostel sv. Jiří v Koutě na Šumavě stojí na místě původní kaple z roku 1702. Ta byla později rozšířena přistavbou chrámové loďi z iniciativy hraběnky ze Stadionu. Ke dni sv. Jiří se koná každoročně pouť, vždy první neděli po 24. 4., za velké účasti…
Tvrz je nejstarší stavba v obci a byla postavena na počátku 16. století. Na budově je umístěna busta rodáka obce profesora University Karlovy MUDr. Františka Schambergera.
Soubor staveb lidové architektury se nalézá v předhradí. Je tvořen hodnotnými stavbami transferovanými z pošumavského předhůří.
Gotická přestavba pozdně románské svatyně Narození Panny Marie, dominující městečku se uskutečnila již kolem roku 1330, ze staršího objektu zůstala stát severní strana lodi.
Zřícenina hrádku (tvrze) na strmém vrchu nad řekou Úhlava, 1,5 km od Švihova. Od konce 15. století hrádek sloužil nejspíše jako předsunuté opevnění nedalekého hradu Švihov. Účelem být ostraha stavidel vodního opevňovacího systému hradu Švihov.
Křížová cesta ve Volarech vede na úbočí vrchu Kamenáč (899 m n. m.) a tvoří ji 14 zastavení, z nichž 12 zastavení má podobu kapliček vytesaných ze tří kusů kamene dioritu.
Kostel sv. Jana Křtitele stojí při dolním okraji náměstí v Janovicích nad Úhlavou. Jde původně o raně gotickou stavbu ze 13. století, která byla barokně přestavěna ve 2. polovině 18. století.
Kostel byl postavený v letech 1804–1805 na místě dřevěného kostelíka z roku 1788.
Soumarský most je historický most a současný silniční most přes Teplou Vltavu, asi 5 km na západ od Volar.
Nýrský židovský hřbitov leží asi 1 km jižně od nádraží, na kopci, který se dříve nazýval „Lohe“.
Rybářská ulice je bývalé židovské ghetto, kde stávala židovská synagoga a židovská škola.
Bývalý vrchnostenský hostinec se nachází na náměstí č. p. 81. Je zdoben raně barokním štítem s erby Koců z Dobrše a Karlů ze Svárova z roku 1684.
