Přírodní rezervaci tvoří odmáčená louka s rašeliništěm a chráněnými druhy rostlin. Vlhké prostředí vyhovuje orchidejím, roste zde prstnatec májový, prstnatec Fuchsův, bradáček vejčitý, vemeník zelenavý. K dalším ohroženým druhům patří dřípatka…
Původně rašeliniště a vlhké louky byly v minulosti odvodněny a jejich ochrana byla vyhlášena v roce 1994 ze studijních důvodů pro pozorování přirozeného vývoje takto zasaženého území. Dnes zde pobývá mnoho chráněných živočichů a oblast pomalu…
Pravděpodobně nejvyšší smrk České republiky roste v jádru šumavského Boubínského pralesa. Dosahuje výšky přes 54 metrů. Jeho stáří není známo, jedná se však o stovky let.
Modřín opadavý v Josefově Dole je památný strom, který roste v zaniklé osadě u Zvonkové na Šumavě. Obvodem kmene jde o nejmohutnější památný modřín jižních Čech a druhý nejmohutnější v Česku.
Kaňonovité údolí Zlatého potoka včetně rozsáhlého prameniště na svazích Ždánova je přírodní rezervace ležící jihovýchodně od Kašperských Hor a v CHKO Šumava. Oblast byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1994.
Pojďte si nechat ukázat Šumavu od lidí, kteří ji znají nejlépe, protože zde žijí, vyrostli tu nebo se na Šumavě dokonce i narodili. Průvodci Šumavou vás zavedou na zajímavá místa, o kterých se běžný návštěvník ani nedozví.
Poblíž Plešného jezera stojí souš nejstaršího smrku na území šumavského národního parku. Podle vědců strom začal růst před 632 lety. Strom však již bohužel nežije.
Jedno z nejpůsobivějších šumavských údolí rozprostírající se mezi horami Velká Mokrůvka, Luzný, Hraniční hora a Špičník, se nachází přibližně 8 km jižně od Modravy. Vstupní branou do údolí je Březník, zakončuje ho impozantní kuželovitý vrchol…
Modravské pláně leží v první zóně národního parku, a i když tu vede značné množství cest a silniček, nejsou z důvodu ochrany vegetace a zvěře přístupné. Žijí zde chránění živočichové jako tetřev hlušec, chrostíci, ještěrky, vážky, myšivky horské…
Jedním ze symbolů Šumavy jsou rašeliniště, kterým se v centrální části národního parku říká slatě. Rašeliniště se vyvinula na přelomu poslední doby ledové a meziledové (před 9 000 až 10 000 lety). Přístupných slatí je v NP pouze pět – Jezerní,…
Jedná se o horské vrchoviště – jednu z přístupných slatí Šumavy, nedaleko lyžařského centra Zadov pod vrcholem Churáňova (1118,5 m.n.m.) se všemi typickými projevy horského vrchoviště, které se rozkládá na vrchovištní rozvodnici.
Jednou z hlavních činností Rybí líhně Správy NP a CHKO Šumava, se sídlem v Borové Ladě, je chov původních a v ekosystému NP Šumava žádoucích rybích druhů. Tímto chovem se zajišťuje přirozená druhová i věková rovnováha rybích společenstev.
Řeka v národním parku Šumava pramení severně od Pancíře a teče opuštěnou krajinou ke svému soutoku s Vydrou u Čeňkovy Pily. Divoká horská řeka si dodnes zachovala přirozené řečiště a na březích i strmých úbočích kaňonu se vyskytují vzácné druhy…
Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.
Březník je šumavská samota a bývalá hájovna nedaleko státní hranice. Toto vyhlídkové místo poskytuje úchvatný pohled do Luzenského údolí a na horu Luzný, jehož vrchol se nachází ve výšce 1373 m n.m.
Pramen Vltavy se nachází při jihovýchodním svahu Černé hory u hranic s Německem, nedaleko horské obce Kvilda na Šumavě. K samotnému prameni vede z Kvildy modře značená turistická stezka v délce cca 6 km.
Na Šumavě vzniklo několik míst, kde lze pozorovat jeleny a několik výběhů, kam se vrátily šumavské šelmy. V NP jsou nyní k dispozici tři pozorovatelny – dvě u Kvildy a jedno v Srní.
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava otevřela novou zážitkovou trasu polomem horské smrčiny. Trasa v těsné blízkosti rozhledny Poledník v délce necelého kilometru umožní návštěvníkům sledovat přirozenou obnovu horské smrčiny po…
Na jihu Šumavy si můžete projít turisticky značenou trasu s názvem "Duch pralesa". Zážitková stezka je v provozu od roku 2006, nedaleko hranic s Rakouskem a Německem. Návštěvníci zde na vlastní kůži mohou zažít původní prales.
