Stezka zámeckou oborou ve Vimperku nabízí příjemnou procházku pod zámkem mezi historickými památkami a přírodou. Návštěvníci zde objeví bývalý hradní příkop, vyhlídky na středověké opevnění, herní prvky pro děti i originální poesiomat.
Dobrá voda na Podsrpu je pramen s pověstí léčivé síly, který vyvěrá pod poutním areálem u kostela Panny Marie Bolestné nedaleko Strakonic. Klidné místo obklopené přírodou láká k zastavení, odpočinku i poznání místních tradic.
Na území Chráněné krajinné oblasti Šumava vznikla nová rezervace divokých koní, která podporuje přirozenou péči o krajinu. Pastva velkých kopytníků zde pomáhá obnovovat vzácná stanoviště a zvyšovat biologickou rozmanitost.
Srdce Vltavy je původní meandr řeky Vltavy poblíž Horní Plané, který byl zatopen při výstavbě přehrady Lipno v roce 1958. V posledních letech se díky vědeckému průzkumu sonarovými metodami zjistilo, že původní tvar meandru se na dně přehrady stále…
Kunžvartské sedlo je horské sedlo na Šumavě v nadmořské výšce 877 m, poblíž česko–německé státní hranice.
Nejstarší sypaná hráz rybníka Weiher z 15.-16. století na ploše 150 ha ve střední Evropě-
Originální fotku z výletu pořídíte u fotorámu "Šumava uzdravuje" u hájenky na Knížecích pláních. Nacházi se pod třešnemi u křižovatky turistických cest Borová lada – Strážný – Bučina a nabízí jedinečný pohled na šumavskou přirodu, zcela odlišnou v…
Údolí Zlatého potoka na Šumavě, ve 14. století zlatokopecký revír, dnes základna pro vědce a útočiště vzácných létajících savců. V chladném období roku zdejší štoly slouží jako zimoviště letounů – zjištěno tu bylo již 14 druhů.
Přírodní rezervaci tvoří odmáčená louka s rašeliništěm a chráněnými druhy rostlin. Vlhké prostředí vyhovuje orchidejím, roste zde prstnatec májový, prstnatec Fuchsův, bradáček vejčitý, vemeník zelenavý. K dalším ohroženým druhům patří dřípatka…
Původně rašeliniště a vlhké louky byly v minulosti odvodněny a jejich ochrana byla vyhlášena v roce 1994 ze studijních důvodů pro pozorování přirozeného vývoje takto zasaženého území. Dnes zde pobývá mnoho chráněných živočichů a oblast pomalu…
V roce 2023 uplyne 100 let od úmrtí spisovatele Karla Klostermanna, který výraznou část života strávil na Strakonicku. Na jeho počest vzniká alej se švestkami.
Poznejte pohoří Šumavské podhůří s nejvyššími vrcholy Libín (1094 m), Kleť (1087 m), Žebříkový kámen (1066 m), Plešný (1066 m), Malá Kleť (1044 m). Inspirujte se k výletům po okolí v podhůří Šumavy!
Pravděpodobně nejvyšší smrk České republiky roste v jádru šumavského Boubínského pralesa. Dosahuje výšky přes 54 metrů. Jeho stáří není známo, jedná se však o stovky let.
Modřín opadavý v Josefově Dole je památný strom, který roste v zaniklé osadě u Zvonkové na Šumavě. Obvodem kmene jde o nejmohutnější památný modřín jižních Čech a druhý nejmohutnější v Česku.
V kapli Zmrtvýchvstání Páně Na Prádle se dodnes nedochovala střecha, krovy, klenba byla prolomena, ale zůstalo zde obvodové zdivo a hlavně uvnitř do dnešních dnů vyvěrá pramen vzkříšení.
Objevte Šumavu tak, jak ji znají jen ti, co tu žijí. Jděte tam, kam davy nechodí a pochopte ji v souvislostech. V malých skupinkách – s osobním doprovodem – o krajině, zvířatech, stromech, lidech a jejich příbězích – cestou necestou, starými lesy.
Kaňonovité údolí Zlatého potoka včetně rozsáhlého prameniště na svazích Ždánova je přírodní rezervace ležící jihovýchodně od Kašperských Hor a v CHKO Šumava. Oblast byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1994.
Pojďte si nechat ukázat Šumavu od lidí, kteří ji znají nejlépe, protože zde žijí, vyrostli tu nebo se na Šumavě dokonce i narodili. Průvodci Šumavou vás zavedou na zajímavá místa, o kterých se běžný návštěvník ani nedozví.
Boubínský prales je unikátní rezervace v samém srdci Šumavy. Některé stromy tu jsou staré až 400 let, ale samotný prales je starší než lidský rod. Dříve byl prales vlastně všude, ale díky lidské činnosti zbyly z původních evropských pralesů jen malé…
Boubínské jezírko (též Jezírko U pralesa) je splavovací nádrž. Nachází se na Kaplickém potoce, na jižním svahu Boubína v nadmořské výšce 925 m.
Volarské menhiry stojí na pahorku U dvou líp nad Starým městem od dubna 2007 a jedná se o kruh tvořený 11 poměrně velkých kamenů.
Na zalesněném hřebenu zvaném Homole západně od Strážného nad bývalou vesnicí Horní Světlé Hory je skalní útvar, na kterém jsou dva uměle postavené masivní kameny. Jejich německý název zní Heidensteine, nebo též Heidenmicheln – pohanští obři.
Poblíž Plešného jezera stojí souš nejstaršího smrku na území šumavského národního parku. Podle vědců strom začal růst před 632 lety. Strom však již bohužel nežije.
Expozice je umístěna v malém lesíku v blízkosti informačního střediska Správy NPŠ a představuje geologické poměry jižní Šumavy.
Vesničku Zhůří dnes připomíná už jen kaplička a pomník, kolem jsou romantické pláně a louky s osamocenými stromy. Obec stála na trase Zlaté stezky z Kašperských Hor do Pasova, po roce 1945 se jí stal osudným poválečný odsun sudetských Němců.
