Jelení studánka v Jeseníkách
Leží na hřebenu Vysoké hole ve výšce 1311 metrů, vyvěrá zde pramen Stříbrného potoka. Je tu postavený zastřešený kamenný útulek pro turisty a lyžaře za nepohody při cestě ze Skřítku na Praděd.
Leží na hřebenu Vysoké hole ve výšce 1311 metrů, vyvěrá zde pramen Stříbrného potoka. Je tu postavený zastřešený kamenný útulek pro turisty a lyžaře za nepohody při cestě ze Skřítku na Praděd.
Pararulová vrása je vzácný geologický útvar, který je vidět na skalním ostrohu, na němž se vypíná budova fary.
Vyhlídka je pojmenovaná po prvním představiteli města Nejdku po osvobození po konci II. světové války v roce 1945.
Naučná stezka vede údolím Javorná po modré turistické značce z místa zvaného „Prameny Javorné“ a končí u tzv. „Waňkova kříže“ nad Ondřejovicemi. Má 7 zastavení a její délka je 4,2 km.
Rozlohou i dostupností patří tento lom k menším a méně navštěvovaným v této oblasti. Lom má jako jedinný nad svoji hladinou lanovku na skákání do vody.
Jeden z nejkrásnějších lomů v kraji, připomínající ve zmenšeném měřítku romantickou krajinu Divokého západu či kanadských jezer. V lomu se dříve těžil kaolín a i dnes jsou břehy a okolí bílé.
Trochu skrytý zatopený lom se nachází na severním úpatí kopce Žulový vrch, jižně od osady Zelená hora. Lom je jednou z nejvýznamějších lokalit výskytu chráněného raka říčního.
Lomu se říká také Brankopy a najdete ho nedaleko Vápenné v Rychlebských horách. Krásný romantický lom se nachází téměř v samém vršku kopce Žulový vrch (dříve Brankope – 718 m.n.m.).
Je to pravděpodobně nejznámější žulový lom, který je jako jediný opatřený při vstupu žulovým pomníkem s vyobrazením zakladatele Jana Vycpálka. Lom zabírá v různých úsecích téměř celý prostor kopce.
Růžovský vrch si díky své mohutnosti, kterou dominuje zdejší krajině, vysloužil přezdívku Děčínská Fudžijama. Lidově se mu říká jednoduše Růžák. Podobnost se vzdáleným asijským vulkánem dokládá nejen majestátní vzhled, ale také společný, sopečný…
Lví hora s nadmořskou výškou 1041 metrů je hora v Rychlebských horách na severovýchodní rozsoše Smrku, necelé 3 km severozápadně od Horní Lipové.
Naučná stezka je 35 kilometrů dlouhá, lemuje celou Vápennou. Nachází se na ní 20 atraktivit, u nichž je na dřevěných tabulích popis místa. Stezka tvoří ucelený okruh. Začíná u kapličky ve Vápenné a končí u obecního úřadu.
Vyhlídka se nachází na skalním seskupení, které se nazývá Medvědí kámen. Z místa je krásný pohled na hlavní hřeben Rychlebských hor a okolí Žulové a Vápenné.
Vranovské skály jsou pískovcové skalní útvary, které byly prohlášeny za přírodní památku.
Šeptouchov nabízí možnost celoročních procházek v klidném lesoparku nedaleko centra města. Z vyhlídky na šeptouchovských skalách se nabízí krásný pohled na město a široké okolí.
Umělá jeskyně v zámeckém parku a kamenná brána na cestě směrem k Minaretu. Spodní jeskyně je téměř 50 m dlouhá. Stavba pochází z počátku 19. století. Jeskyně je přístupná pouze zvenčí.
Smetanovy sady byly založeny roku 1820 osázením pevnostní plochy na západním obvodu města stromovím. Park má zajímavou sochařskou výzdobu. V roce 1925 zde byla odhalena socha Bedřicha Smetany, podle něhož dostaly sady své nynější jméno.
Včelařské arboretum a včelí inspiromat vybudovalo Střední učilistě včelařské – Včelařské vzdělávací centrum.
Keltská stezka Železnými horami vás provede místy původního keltského osídlení v okolí Hradiště a Nasavrk. Prochází nádhernou přírodou Železných hor, především pak údolím řeky Chrudimky, potoků Debrného a Krkanka (Hradišťský potok).
Vyhlídka se nachází v zámeckém parku a byla oblíbeným místem kněžny Mechtilde Lichnovské.
Vyhlídka byla postavena na sklonku 19. století jako součást úprav zámeckého parku.
Vyhlídka se nachází na západní vyhlídkové terase hradeckého parku za Bílou věží.
Jedná se o nejmladší jezero na území ČR a jeho okolí. Vzniklo bezprostředně po mimořádných deštích 25. a 26. května 1872 s dvouhodinovým srážkovým úhrnem až 237 mm.
Hlavní motiv naučné stezky vychází ze slovanské mytologie. Jednotlivá zastavení zobrazují a popisují slovanské bohy. Autorem nápadu je Pavel Bulín, starosta obce Bílov. Postavy bohů vyobrazili studenti plaského gymnázia.
Na území mezi pražskými částmi Vysočany a Prosek jsou vinice doloženy již na počátku 12. století, v lokalitě zvané „Pod Prosíkem“. Dnešní jméno vinice získala po svém posledním majiteli, Josefu Máchalovi.