Kaolínka – kaolínový lom u Vidnavy
Jeden z nejkrásnějších lomů v kraji, připomínající ve zmenšeném měřítku romantickou krajinu Divokého západu či kanadských jezer. V lomu se dříve těžil kaolín a i dnes jsou břehy a okolí bílé.
Jeden z nejkrásnějších lomů v kraji, připomínající ve zmenšeném měřítku romantickou krajinu Divokého západu či kanadských jezer. V lomu se dříve těžil kaolín a i dnes jsou břehy a okolí bílé.
Trochu skrytý zatopený lom se nachází na severním úpatí kopce Žulový vrch, jižně od osady Zelená hora. Lom je jednou z nejvýznamějších lokalit výskytu chráněného raka říčního.
Lomu se říká také Brankopy a najdete ho nedaleko Vápenné v Rychlebských horách. Krásný romantický lom se nachází téměř v samém vršku kopce Žulový vrch (dříve Brankope – 718 m.n.m.).
Je to pravděpodobně nejznámější žulový lom, který je jako jediný opatřený při vstupu žulovým pomníkem s vyobrazením zakladatele Jana Vycpálka. Lom zabírá v různých úsecích téměř celý prostor kopce.
Růžovský vrch si díky své mohutnosti, kterou dominuje zdejší krajině, vysloužil přezdívku Děčínská Fudžijama. Lidově se mu říká jednoduše Růžák. Podobnost se vzdáleným asijským vulkánem dokládá nejen majestátní vzhled, ale také společný, sopečný…
Lví hora s nadmořskou výškou 1041 metrů je hora v Rychlebských horách na severovýchodní rozsoše Smrku, necelé 3 km severozápadně od Horní Lipové.
Naučná stezka je 35 kilometrů dlouhá, lemuje celou Vápennou. Nachází se na ní 20 atraktivit, u nichž je na dřevěných tabulích popis místa. Stezka tvoří ucelený okruh. Začíná u kapličky ve Vápenné a končí u obecního úřadu.
Vyhlídka se nachází na skalním seskupení, které se nazývá Medvědí kámen. Z místa je krásný pohled na hlavní hřeben Rychlebských hor a okolí Žulové a Vápenné.
Bývalou sklářskou a lesnickou osadu Josefová v Jeseníkách připomínají hájovna se stodolou, pozůstatky domů i lesní železnice. Krátká naučná stezka vás seznámí s historií místa, kde se vyrábělo sklo a později sváželo dřevo z horských lesů.
Vranovské skály jsou pískovcové skalní útvary, které byly prohlášeny za přírodní památku.
Šeptouchov nabízí možnost celoročních procházek v klidném lesoparku nedaleko centra města. Z vyhlídky na šeptouchovských skalách se nabízí krásný pohled na město a široké okolí.
Umělá jeskyně v zámeckém parku a kamenná brána na cestě směrem k Minaretu. Spodní jeskyně je téměř 50 m dlouhá. Stavba pochází z počátku 19. století. Jeskyně je přístupná pouze zvenčí.
Smetanovy sady byly založeny roku 1820 osázením pevnostní plochy na západním obvodu města stromovím. Park má zajímavou sochařskou výzdobu. V roce 1925 zde byla odhalena socha Bedřicha Smetany, podle něhož dostaly sady své nynější jméno.
Včelařské arboretum a včelí inspiromat vybudovalo Střední učilistě včelařské – Včelařské vzdělávací centrum.
Keltská stezka Železnými horami vás provede místy původního keltského osídlení v okolí Hradiště a Nasavrk. Prochází nádhernou přírodou Železných hor, především pak údolím řeky Chrudimky, potoků Debrného a Krkanka (Hradišťský potok).
Vyhlídka se nachází v zámeckém parku a byla oblíbeným místem kněžny Mechtilde Lichnovské.
Vyhlídka byla postavena na sklonku 19. století jako součást úprav zámeckého parku.
Vyhlídka se nachází na západní vyhlídkové terase hradeckého parku za Bílou věží.
Jedná se o nejmladší jezero na území ČR a jeho okolí. Vzniklo bezprostředně po mimořádných deštích 25. a 26. května 1872 s dvouhodinovým srážkovým úhrnem až 237 mm.
Hlavní motiv naučné stezky vychází ze slovanské mytologie. Jednotlivá zastavení zobrazují a popisují slovanské bohy. Autorem nápadu je Pavel Bulín, starosta obce Bílov. Postavy bohů vyobrazili studenti plaského gymnázia.
Na území mezi pražskými částmi Vysočany a Prosek jsou vinice doloženy již na počátku 12. století, v lokalitě zvané „Pod Prosíkem“. Dnešní jméno vinice získala po svém posledním majiteli, Josefu Máchalovi.
V roce 2015 byla slavnostně otevřena dvoukilometrová naučná stezka po zámeckém parku se čtrnácti zastaveními a dvěma herními prvky pro děti.
S nadmořskou výškou 1127 metrů je Smrk nejvyšší v Rychlebských horách. Nachází se 5 km severozápadně od Ramzovského sedla. Vrchol hory je zalesněn smrkem, nachází se zde vrchoviště Malení s typickou rašelinnou vegetací.
Trasa má celkem 8 zastavení a měří necelé 4 kilometry. Je určena pro pěší, cyklisty, in-line bruslaře a také zde může projíždět vláček Lázeňáček z Priessnitzových léčebných lázní.
Naučná stezka má 8 zastavení a je dlouhá 8,5 km. Její trasa vede od Muzea Johanna Schrotha v Dolní Lipové přes sedlo Na Pomezí a dále kolem lomů na Smrčníku a úbočí Kopřivného až k prameni císaře Josefa II. v Horní Lipové.