Vodopád na Bílé Smědé v Jizerských horách
Vodopád Bílé Smědé patří k těm nejvodnatějším vodopádům v Česku. Proteče tudy přes 100 litrů za sekundu
Vodopád Bílé Smědé patří k těm nejvodnatějším vodopádům v Česku. Proteče tudy přes 100 litrů za sekundu
Zdické údolí je ve směru východním uzavřeno vrchem zvaným Knihov. Z levé strany jej obchází státní silnice, dříve císařská cesta na Prahu, zpravaZdice_Knihov_1929 pak moderní dálnice a řeka Litavka.
Skalnatý vrchol nad údolím řeky Fryšávky nedaleko Jimranova se rozléhá v nadmořské výšce 739 metrů.
Na severním Plzeňsku roste památný buk, který nese příznačný název Kamenohorský, a sice podle místa, kde se nachází.
Chráněná památka Želinský meandr se rozkládá nedaleko severočeského města Kadaň. Jde o 5 km dlouhý úsek o rozloze 175ha, který byl roku 1992 vyhlášen k ochraně.
Dendrologická zahrada v Průhonicích skrývá nejedna tajemství. Jedním z nich je i místní "Stonehenge". Průhonický kruh tvoří několik větších i menších kamenů, které jsou uspořádány do pravidelného kruhu o průměru několika metrů.
Dokončením revitalizace rybníčků kvůli zadržování vody v krajině vznikl nový turistický okruh v Anenském údolí u naučné stezky Rybárna.
V okolí svitavského rybníku Rosnička vznikla zážitková trasa s originálními herními prvky pro děti. Pobaví však i dospělé návštěvníky.
V bývalém kamenolomu u Neslovic na Brněnsku se nachází skalní výchoz, který je významný obzvlášť jako paleontologická lokalita otisků prvohorních rostlin a ryb. Strmé stěny dosahují délky 50 m a výšky až 6 m. Výchoz tvoří převážně jílovce, prachovce…
Místo pro relax, přírodní koupání, ale i aktivní, či kulturní vyžití, kde si můžete dát něco k zakousnutí. Mimo písčité pláže, se můžete slunit na upravovaných travnatých plochách.
Upozorňujeme, že nová trasa nekoresponduje se zákresem včelí stezky v Harrachovských toulkách.
CHKO Brdy má novou naučnou stezku, která návštěvníky provede po turisticky oblíbeném okolí vřesovišť na bývalé dopadové ploše Jordán.
Studánka z roku 1937 je věnována poctě jelena a najdete ji na okraji lesního palouku nedaleko od Olomučan.
Valašská obec Zašová skrývá jedno z malých tajemství – studánku Stračku, s jejímž vznikem je spojena dávná legenda.
Červená značka vás po cestě z Jimramova zavede k místní studánce. Ta se nazývá "lesní".
Na Kladském pomezí v obci Suchý Důl se nachází léčivá studánka.
Neudržované křoviny připomínající skládku na okraji sídliště Olšava se proměnily v květnatý park s řadou nově vysazených stromů, které doplňují melké tůně. Přispívají tak společně k lepšímu zadržování vody v místě, jako například při přívalových…
Přírodní památka Komínky představuje vrcholové skalnaté partie na zalesněném hřbetu Chřibů, táhnoucím se od Kudlovické doliny směrem k Bunči. Jde o místo, o kterém se traduje, že na něm zdejší obyvatelé zapalovali ohně signalizující nebezpečí.
Zpívající lípa je obdivuhodný památný strom, jeden z nejmohutnějších u nás. Pověst vypravuje, že na konci 17. století se v její dutině ukryl místní hospodář, který zde přepisoval zakázané knihy a písně a při tom si je prozpěvoval. Znělo to, jako…
Dub letní s přízviskem valašisko tvrdé z Kozlovic a lípa z Nové Vsi u Frýdlantu nad Ostravicí. Již 500 let vzhlíží z kopce Strážnice na dědinu valašských vojvodů Kozlovice.
Tento monumentální solitérní strom jako by hlídal hlavní vchod do Kinského zahrady v Praze. Jeho obvod činí 5,46 m, dosahuje výšky 28 m a stáří se odhaduje na 180 let.
Lípa Kapucínka dostala svůj název podle tvaru listů. Dle pověsti se kroutí na památku zdejších mnichů, kteří byli oběšeni roku1420. Výška stromu je 35 m, obvod kmene měří 5,1 m. Stáří lípy se odhaduje na cca 400 let.
Západní část Rybník Amerika s ostrovem je přírodní lokalitou hojně obývanou a navštěvovanou vodními ptáky Pro pohodlné pozorování byla v severní části rybníka vybudována ptačí pozorovatelna pozorovatelna. Podívejte se které ptáky a v které době…
V lesích u Valašské Bystřice postavily Lesy ČR novou hájovnu. Stojí na místě roubenky z roku 1920, jejíž část se podařilo přemístit do Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.
Městská ornitologie je dost specifická a o Praze to platí dvojnásob, protože zimující ptáci si oblíbily turisticky nejpřitažlivější místa či jejich blízké okolí. Řeč je především o Vltavě zhruba od Železničního mostu po most Karlův.