Řeka Chrudimka
Nová města Hlinsko, Slatiňany a Chrudim vznikla na řece Chrudimce dlouhé téměř 109 km. Pramen řeky najdete na Vysočině ve výšce 680 m.n.m. Chrudimka se vlévá v Pardubicích do Labe.
Nová města Hlinsko, Slatiňany a Chrudim vznikla na řece Chrudimce dlouhé téměř 109 km. Pramen řeky najdete na Vysočině ve výšce 680 m.n.m. Chrudimka se vlévá v Pardubicích do Labe.
Záchranka je oficiální mobilní aplikace Zdravotnické záchranné služby ČR, Horské služby ČR a Vodní záchranné služby ČČK. Slouží ke kontaktování záchranářů, k edukování praktik první pomoci a k lokalizaci a funguje od roku 2016.
Přírodní památku Budačina tvoří skupina pískovcových skal nad údolním svahem Kudlovického potoka v Kudlovické dolině v místní trati Budačina, asi 8 km od Kudlovic.
Pískovcová skála leží nedaleko Halenkovic v Kudlovickém údolí a váže se k ní pověst o nešťastné lásce.
Nad Kudlovickým potokem, v horní části Kudlovického okolí, se v lesích skrývá Zuzančina studánka. Pramen je pitný. U studánky najdete posezení, ceduli s rozborem vody i obrázek Panny Marie.
Košíkovské skály najdete nedaleko obce Košíky na Uherskohradišťsku. Jsou oblíbeným místem horolezců. Jde o několik skalních věží z pevného pískovce, které se nacházejí na konci skalnatého hřebene.
V bývalé obci Žitná nedaleko Březové v Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les roste památná třešeň. Vyhlášena byla v roce 2019 jako vůbec 1. ovocný chráněný strom v této oblasti.
Nedaleko Březovice na Kokořínsku najdete jeskyni Petrovina, jejíž vchod se nachází ve skalním sloupu v úzké strži.
Pískovcovou jeskyni s názvem Spálený mlýn najdete v údolí Strenického potoka.
Severovýchodně od Nosálova, poblíž Strenického potoka, je důl zvaný Suchý mlýn,
Dva skalní reliéfy objevíte na modré značce z Pavliček do Dubé. Na jedné straně je větší reliéf Krista, naproti pak Panna Marie s dítětem. Oba reliéfy jsou značně nahlodané zubem času.
Nedaleko NS Velký Košíř se nachází háj Nedošín, jehož územím provází NS Nedošínský háj. Na okružní trase informuje 11 tabulí o místní fauně a flóře a lesnictví.
Poustevna se nachází v lese u obce Drahenický Málkov na náhorní plošině. Okolí je doslova balvanovité a mystické. Celé kamenné dílo včetně vztyčených menhirů pochází z 19. století, bylo snahou tehdy módních okrašlovacích prvků v přírodě.
Naučná stezka seznamuje s přírodními poměry a zajímavostmi nejzápadnější části Jizerských hor, která je součástí Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny.
Naučná stezka vás provede Čertovým dolem, úzkou roklí, ve které teče Čertova strouha. Na té byla, kvůli předchozím povodním, vybudována na počátku 20. století kaskáda 43 přepážek doplněných dalšími prvky. O této technické zajímavosti a také o okolní…
Přírodně vyhloubená jeskyně, která pravděpodobně sloužila k přenocování pocestných po cestě do Žitavy, nese název Cikánský kámen.
Přírodní památka V Obouch je chráněna pro téměř 4 kilometry dlouhý úsek přirozeného toku řeky Lomnice. Území je známé pro svou bohatou flóru i faunu.
Přírodní rezervace Žlíbky leží nedaleko obce Bořečnice a je chráněná pro své skalnaté svahy se suťovými porosty.
Území o rozloze téměř 60 hektarů je chráněno od roku 2019.
Památná vracovská lípa je k vidění v osadě Vracov západně od města Plánice nedaleko Klatov.
Zámecký park ve Vrchlabí je více než jedno a půl století zdrojem krásy, radosti a klidu. Navíc také poznání a ponaučení. Kromě odborné péče se Správa KRNAP, která park spravuje, snaží dlouhodobě popularizovat historii parku i jednotlivé dřeviny.
Nad obcí Čestice u Volyně nedaleko místní vodárny se od roku 1999 tyčí telekomunikační věž se sedmimetrovou plošinou. Rozhledna umožňuje částečný výhled na Šumavu, ale hlavně na Čestice a okolí.
Šumavské pláně jsou součástí střední části Šumavy, kde se rozprostírají na ploše 670 km² a jsou tak nejrozsáhlejším geomorfologickým podcelkem Šumavy, protože zabírají 40% její celkové rozlohy. Průměrná nadmořská výška je 980 metrů.
Javornická hornatina se rozkládá na území o ploše cca 60 km2 rozkládající se pod horou Javorník s nadmořskou výškou 1066 m n. m., zasahující od Kašperských Hor na západě k Vacovu na východě a od Strašína na severu ke Stachám na jihu.
V kapli Zmrtvýchvstání Páně Na Prádle se dodnes nedochovala střecha, krovy, klenba byla prolomena, ale zůstalo zde obvodové zdivo a hlavně uvnitř do dnešních dnů vyvěrá pramen vzkříšení.