Renesanční architektura nad Jelením příkopem
Míčovna Pražského hradu představuje jednu z nejvýznamnějších ukázek renesančního stavitelství v areálu Hradu. Tato monumentální budova, situovaná na hraně Jeleního příkopu v severní části Královské zahrady, vznikla v polovině 16. století. Na jejím návrhu a realizaci se podíleli tehdejší mistři architektury Bonifác Wolmut a Ulrico Aostalli. Jak napovídá samotný název, objekt byl původně určen pro sportovní vyžití šlechty a dvořanů, konkrétně pro dobové míčové hry. Svou polohou a otevřeným pojetím vytváří přirozenou dominantu horní části zahradního areálu.
Sgraffitová výzdoba a historické stopy
Nejvýraznějším prvkem celé stavby je její severní průčelí bohatě pokryté figurálními sgraffity. Tato umělecká výzdoba zobrazuje alegorické postavy představující ctnosti, živly a svobodná umění. Pozorný návštěvník však mezi klasickými renesančními motivy může objevit i jeden dobový anachronismus. Při náročné obnově budovy v 50. letech 20. století, která následovala po ničivém požáru z konce druhé světové války, bylo do jednoho z polí nenápadně vkomponováno sgraffito se symbolem srpu a kladiva. Tento detail dnes slouží jako zajímavý dokumentární doklad o přístupu k památkové péči v období socialismu.
