Rychlobruslařská dráha ve Svratce – první dráha v…
Rychlobruslařský ovál ve Svratce byl otevřen v roce 1954, jednalo se o první rychlobruslařskou dráhu v Československu.
Rychlobruslařský ovál ve Svratce byl otevřen v roce 1954, jednalo se o první rychlobruslařskou dráhu v Československu.
Šedesát let staré hřiště s řadami krásných stromů lemujících ferveje, Svratecké hřiště patří k našim nejstarším, založeno bylo na přelomu let 1939-40 (klub již v roce 1932).
Kostel sv. Jana Křtitele vznikl pravděpodobně ve 13. století, za husitských válek byl vypálen a později zrekonstruován v gotickém duchu.
Soška Houbaře na kašně na náměstí 9. května pochází z roku 1938, a je dílem akademického sochaře, svrateckého rodáka Antonína Odehnala, který její návrh městu věnoval.
Dřevěná socha „Malíře“ z roku 2013 od řezbáře Jiřího Šilera symbolizuje malířskou tradici Svratky a nachází se na náměstí 9. května.
Na hradě však vědí, jak děti rozptýlit. Správa památky pro ně pořídila nové hřiště.
Řadový patrový dům čp. 1034 ulici Matky Boží v Jihlavě stojí v bezprostředním sousedství kostela Nanebevzetí Panny Marie. Nejstarší stavební část domu tvoří cenné pozůstatky gotické kaple, která přiléhala k západní boční lodi kostela.
Jakožto předchůdce zámku v blízkých Lysicích sehrál hrad Rychvald ve 14. století úlohu sídla lysické větve pánů z Kunštátu.
Seskupení balvanů, z nichž největší je rozříznut jako bochník chleba.
Kaproun je část obce Kunžak a je mezi milovníky cestování je znám romantickou železniční zastávkou ukrytou uprostřed lesů České Kanady a památníkem Járy Cimrmana.
Původně největší kašna z jednoho kusu kamene je umístěna pod školou. Pochází z roku 1815.
Nejstarší zprávy o kostele na tomto místě jsou již z roku 1370. Postupem času byl po několika požárech přebudován do dnešní podoby.
Sousoší husitských bojovníků bylo vytvořeno rodákem z obce Bořitov Stanislavem Rolínkem v roce 1927. Mezi sochami poznáte Mistra Jana Husa, Jana Žižku a Jana Roháče z Dubé.
Malebné území se nachází v severozápadní části okresu Blansko v okolí města Kunštátu. Je pojmenováno po významném básníku Františku Halasovi, který zde prožil velkou část života, rád se sem vracel a je zde i pochován. Svůj vztah k tomuto kraji…
Kunštátský kostel Svatého Ducha byl vystavěn jako rodinný kostel v roce 1738 Janem Theodorem svobodným pánem z Imbsen
Kunštátský farní kostel sv. Stanislava je dominantou vyvýšené východní části Náměstí Krále Jiřího.
Na kunštátském náměstí můžete vidět mnoho zajímavých staveb, mezi které patří – barokní fara ze 2. pol. 18. stol., barokní dům z roku 1756, socha krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad z roku 1885.
Pararulová vrása je vzácný geologický útvar, který je vidět na skalním ostrohu, na němž se vypíná budova fary.
Původně románská rotunda stojí na jihovýchodní straně kostela sv. Jiljí.
Dominantou vytvářející charakteristické panorama města, je farní kostel sv. Jiljí, trojlodní chrám s presbytářem.
Pozůstatky hradeb leží na pozemku fary západně od kostela sv. Jiljí, součástí jsou části hradební zdi, okrouhlá bašta a městský brána "pod farou".
Lutheránská modlitebna ze 16. století se nachází v domě čp. 517 na Horním náměstí. Místnost v 1. patře domu zdobí nástěnné malby s výjevy z Apokalypsy z roku 1585. Dále zde můžete uvidíte expozici starého hospodářského nářadí.
Nenáročná 10 km dlouhá trasa vede okrajovými částmi Třeště, ale také lesními i polními cestami, na kterých jsou umístěny informační tabule.
Jediná synagoga v naší zemi, která má podloubí a průčelí, byla postavena v empírovém stylu. Můžete zde zhlédnout stálou expozici „Zaváté stopy“, která zachycuje historii tamní židovské obce. Rovněž je zde k vidění výstava dokumentující život Franze…
Nejstarší architektonickou památkou města je farní kostel sv. Martina z 13. století. Byl dostavěn ve 2. polovině 15. století a později barokně upraven. V 18. století se na vystavění nové kruchty, jižní sakristie a panské oratoře podílel místní…