Kostel byl založen v roce 1355 Karlem IV. jako součást kláštera augustiniánek. Současná podoba chrámu pochází z barokní přestavby v letech 1737–1741. Chrám sv. Kateřiny Alexandrijské v areálu Všeobecné fakultní nemocnice je pod duchovní správou…
Mezinárodní duchovní centrum Pražská křižovatka je jedním z projektů Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, která rovněž dbá o záchranu a správu tohoto jedinečného prostoru. Pražská křižovatka sídlí v dávno odsvěceném kostele založeném sv.…
Na stráni Petřína, v zahradě Kinských, stával dřevěný pravoslavný kostelík svatého Michala, který sem byl dovezen až z Podkarpatské Rusi roku 1929. Celodřevěná stavba patřila mezi nejkrásnější lidové stavby tohoto regionu, avšak dne 28. 10. 2020…
Důležitou součástí staré Prahy byla Havelská čtvrť, tzv. Havelské Město bylo téměř samosataným celkem v rámci Starého Města. Farní kostel sv. Havla, založený Václavem I. roku 1232, byl jedním ze čtyř hlavních pražských kostelů.
Kostel řádu Křížovníků s červenou hvězdou byl postaven v roce 1414 v místech někdejší románské kaple svatého Ducha. Jedná se o jednoduchou, ale v české gotice zcela ojedinělou – obdélnou síňovou stavbu s žebrovou obkročnou klenbou.
Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici se zapsal do České historie tím, že za II. světové války poskytl útočiště českým parašutistům, kteří v roce 1942 provedli úspěšné odstranění zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Kostel sv. Martina na Starém Městě v Praze se zachoval jako takřka neporušené dílo středověku, jako vzácný doklad hodnotné románské a gotické architektury. Byl postaven v období mezi roky 1178 až 1187 v tehdejší osadě Újezd, která byla později…
Malostranský hbitov patří k unikátním památkám na území Prahy a celé České republiky. Jsou zde pohřbeni význační představitelé národního obrození i význační architekti, sochaři a malíři.
Mohutná trojlodní novorománská bazilika v pražském Karlíně, stavěná z tesaného kamene podle vzorů starých románských kostelů, náleží svou rozsáhlostí mezi nejpřednější církevní stavby v Čechách.
Kostel stojí na místě zaniklé vsi Loukov a v jeho blízkosti se kdysi nacházel statek, jehož majitel Naček z Lúkého byl spolu se svou rodinou donátorem kostela. V interiéru se dochovaly gotické nástěnné malby.
Opevněný kostel v Řečicích je poprvé písemně zaznamenán v roce 1352 v rejstřících papežských desátků. Jeho pravděpodobný vznik se klade do 1. poloviny 14. století. Kostel je vzácným případem dochované lidové gotické stavby, která je vymalována…
Dříve románská bazilika Nanebevzetí Panny Marie byla přestavěna v gotickém stylu za vlády krále Přemysla Otakara II. po požáru v roce 1258. K severní lodi kostela byla přistavěna kaple zasvěcená dříve sv. Voršile, v současnosti sv. Norbertovi.
Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál v Praze již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.
Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josefa Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin…
V centru Starého Města se nachází nenápadná stavba – románská rotunda sv. Kříže, která byla postavena v údajném středu unikátního urbanistického kříže staré Prahy. Stavba byla vybudována dokonalou stavební technikou pravděpodobně v 11. století.
V dolní části Loretánského náměstí na Hradčanech stojí prostá jednolodní sakrální budova, kostel Panny Marie Andělské, nedílná součást areálu kapucínského kláštera. Je to nejstarší stavební celek řádu kapucínů v Čechách.
Kostel svatého Jiljí se nachází v Husově ulici, v samém centru Starého Města Pražského, nedaleko Klementina a Karlova mostu. Vyniká překrásnou gotickou architekturou s barokně upraveným interiérem.
Kostel na Malé Straně blízko Karlova mostu mezi ulicemi Saskou, Lázeňskou a Velkopřevorským náměstím, byl původně románskou bazilikou, kterou založil roku 1169 král Vladislav I. spolu s klášterem a špitálem řádu Maltézských rytířů (johanitů) jako…
Původně románský kostelík sv. Václava na Zderaze stával na svém místě ještě dávno před vznikem Nového Města pražského. V průběhu staletí byl vojenským skladištěm i součástí trestnice. Od toku 1927 jej užívá Církev československá husitská.
Kostel svatého Tomáše na Malé Straně stojí už téměř 800 let. Jedinečný architektonický celek v sobě spojuje tři stavební epochy – gotiku, renesanci a baroko. V kryptě kostela je pochována řada významných lidí a vztahuje se k němu i působení jednoho…
Rotunda je nejstarší zachovanou stavbou Vyšehradu a současně i nejstarší zachovanou rotundou v Praze. Byla postavena za krále Vratislava II. v poslední třetině 11. stol. na východním okraji raně středověkého hradiště a zřejmě sloužila jako farní…
Kostel sv. Ludmily tvoří výraznou dominantu Vinohrad. Dvě věže vysoké 60 metrů jsou jako dvě ruce sepjaté k modlitbě. Kostel je novogotickou basilikou a ve středu kostela se nachází sanctusová věžička. Kostel se pyšní titulem basilica minor.
Kostel Matky boží před Týnem patří mezi nejvýznamnější pražské kostely. Původní románský kostel patřil ke špitálu kupců v dnešním Ungeltu. Na jeho místě byl ve 13. stol. postaven raně gotický kostel. Za husitských časů býval kostel hlavní baštou…
V nové pokladnici katedrály sv. Víta i v depozitářích Metropolitní kapituly na Pražském hradě se nachází tzv. Svatovítský poklad. Jde o sbírku více než 400 předmětů vysoké historické a umělecké ceny. K nejvzácnějším patří půlmetrový zlatý…
Kostel sv. Šimona a Judy vznikl před rokem 1632 jako součást špitálu milosrdných bratří, kteří kostel postavili na místě staršího sboru českých bratří.
