Vila Otto Petschka – rezidence velvyslance…
Honosnou vilu s neuvěřitelnými 148 místnostmi si nechal postavit bankéř Otto Petschka v letech 1924-30.
Honosnou vilu s neuvěřitelnými 148 místnostmi si nechal postavit bankéř Otto Petschka v letech 1924-30.
Maškova vila byla postavena roku 1901 ve stylu secesního folklóru podle plánů Bohumila Waiganta.
Vilu se zahradou a ateliérem zapsanou v seznamu kulturních památek ČR a chráněnou jako nemovitou památku navrhoval architekt Jan Kotěra.
Chodský pes stojí na vrcholu kopce Hrádek u Újezda nedaleko Domažlic. Betonová socha je se svými rozměry 3,8 x 8,1 metrů jednou z největších děl sochaře Michala Olšiaka. Socha je dutá, lze se tedy dostat dovnitř a pak skrz psí tlamu vykouknout ven.
Bývalý meteorologický radar v Praze 4 – Kamýku je mezi lidmi znám jako Meteorologická věž Libuš. Od roku 1979 až 2000 sloužila ke sledování oblačnosti, jednalo se zároveň o první takový radar u nás. Dnes už věž slouží jako lokální meteorologická…
Přijet do Prahy a nepoznat alespoň část Nového Města je skoro nemožné: na jeho území leží část Hlavního nádraží, ústřední autobusové nádraží Florenc i Masarykovo nádraží, rušné Václavské náměstí, Příkopy a Národní třída, a procházejí jím všechny tři…
V Brně – Chrlicích se nachází pomník Leopolda Šroma, který za druhé světové války působil ve Velké Británii jako stíhací pilot.
Expozice muzea nazvaná „Litomyšl – město kultury a vzdělanosti“ prezentuje stovky zajímavých událostí, příběhů i osobností.
Lázně byly založeny roku 1783 při prameni vyvěrajícím z lesnatého masívu Libina v nadmořské výšce 635 m. Léčebný účinek pramene Sv. Markéty byl využíván již v 17. století. V lázních se provádělo léčení studenou vodou a byly využity všechny způsoby…
Ztracená podkova koně krále Fridricha Falckého nedaleko centra Náchoda prý dodnes nosí lidem štěstí. Říká se, že když se na podkovu postavíte, splní vám, co si v tu chvíli přejete.
Víte, kdo je vládcem loketských skal, kamenů a podsvětí? Podle pověstí je onou mocnou bytostí skřítek Gottstein. Seznámit se s ním můžete na nádvoří hradu Loket, kde byla instalována jeho zvětšená kopie, protože originál je vysoký pouze 30…
Vila se stala oblíbeným místem pro pořádání nejrůznějších akcí, od svateb a rodinných oslav až po firemní rauty.
Neoklasicistní kašnu z křemičitého šedého pískovce, který nyní stojí na Uhelném trhu na Starém městě pražském, zhotovil sochař František Xaver Lederer. Jméno dostala podle Jakuba Wimmera, který si nechal kašnu postavit před svým palácem na dnešní…
Obec Rouské na Přerovsku by se s trochou nadsázky dala označit za „vesnici slunečních hodin“. Má sice jen 250 obyvatel ale hned osm těchto časměřičů. Víc jich v přepočtu na občana asi jinde v Česku nemají.
Zrenovovaný Bastion Novoměstských hradeb je nejkratší cestou na Ztracenku a směrem ke Karlovu z parku Folimanka.
Galerie Antonína Chittussiho se nachází ve vile projektované sochařem Františkem Bílkem v roce 1932.
Tradiční zástavbu obce Vesec charakterizují roubené obytné a hospodářské stavby převážně patrového uspořádání. Většina staveb pochází z období 18. a 19. století.
Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější části Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací…
Světově unikátní je historie Baťova, červeného města postaveného, jako středověká variace, na zelené louce. Na podmáčeném pozemku vzniklo nejprve letiště, poté továrna a k tomu všemu přibylo "město".
Věž pravděpodobně vybudoval český stavitel německého původu Benedikt Rejt v rámci výstavby severní části opevnění Pražského hradu po roce 1486.
V areálu Nejvyššího purkrabství stojí ve východním cípu hradního areálu Černá věž, postavená jako součást románského opevnění Hradu ve 12. století.
V roce 1581 byla v Klatovech v blízkosti kostela Narození Panny Marie postavena samostatně stojící renesanční zvonice zvaná Bílá věž (zároveň tvořila vstupní bránu na hřbitov), která nahradila kostelní věž zbořenou v roce 1540.
Památník obětem válek u bludného balvanu ve Vřesinské ulici v ostravské městské části Poruba má od října 2017 novou podobu.
Vilu ve znamení francouzské architektury s rozlehlou zahradou vyprojektoval pro manžele Františka a Růženu Váňovy pražský inženýr Jan Legát.
Budova bývalé obřadní síně a márnice při Starém židovském hřbitově byla zbudována v pseudorománském slohu v letech 1906-1908 podle návrhů architekta J. Gerstla a A. Gabriela.