Obec Rouské na Přerovsku by se s trochou nadsázky dala označit za „vesnici slunečních hodin“. Má sice jen 250 obyvatel ale hned osm těchto časměřičů. Víc jich v přepočtu na občana asi jinde v Česku nemají.
Zrenovovaný Bastion Novoměstských hradeb je nejkratší cestou na Ztracenku a směrem ke Karlovu z parku Folimanka.
Galerie Antonína Chittussiho se nachází ve vile projektované sochařem Františkem Bílkem v roce 1932.
Tradiční zástavbu obce Vesec charakterizují roubené obytné a hospodářské stavby převážně patrového uspořádání. Většina staveb pochází z období 18. a 19. století.
Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější části Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací…
Světově unikátní je historie Baťova, červeného města postaveného, jako středověká variace, na zelené louce. Na podmáčeném pozemku vzniklo nejprve letiště, poté továrna a k tomu všemu přibylo "město".
Věž pravděpodobně vybudoval český stavitel německého původu Benedikt Rejt v rámci výstavby severní části opevnění Pražského hradu po roce 1486.
V areálu Nejvyššího purkrabství stojí ve východním cípu hradního areálu Černá věž, postavená jako součást románského opevnění Hradu ve 12. století.
V roce 1581 byla v Klatovech v blízkosti kostela Narození Panny Marie postavena samostatně stojící renesanční zvonice zvaná Bílá věž (zároveň tvořila vstupní bránu na hřbitov), která nahradila kostelní věž zbořenou v roce 1540.
Památník obětem válek u bludného balvanu ve Vřesinské ulici v ostravské městské části Poruba má od října 2017 novou podobu.
Vilu ve znamení francouzské architektury s rozlehlou zahradou vyprojektoval pro manžele Františka a Růženu Váňovy pražský inženýr Jan Legát.
Budova bývalé obřadní síně a márnice při Starém židovském hřbitově byla zbudována v pseudorománském slohu v letech 1906-1908 podle návrhů architekta J. Gerstla a A. Gabriela.
Empírová radnice z let 1838 – 1846 na severní straně náměstí, dnes zde mimo jiné informační středisko.
V čase husitství byly Jevišovice baštou hnutí na Znojemsku, a proto na místním kopci Žalově byl vybudován pomník s typickým symbolem husitů-kalich.
Barokní sousoší Nejsvětější Trojice stojí na náměstí v Třebechovicích od roku 1749.
Kamenný škrpál jako symbol slavného pochodu Praha-Prčice .
Kamenný pranýř je cenným dokladem drobné architektury a je připomínkou a symbolem práva moci města. Pranýř byl místem hanby, utrpení a ponížení.
Uprostřed hlubokých lesů daleko od moderní civilizace leží malá osada Ostrůvek s loveckým zámečkem, dřevěnou kaplí, hájovnou a několika dalšími stavbami, které si tu v 19. století nechali postavit Windischgrätzové.
Dnes zaniklá osada bývala nedaleko dosud existující Staré Knížecí Huti. Před válkou zde bylo 29 usedlostí, v 50. letech zničených. Dnes zbývají pouze nevýrazné zbytky základů a starý kámen, připomínající stavbu silnice Pavlův Studenec-Waldheim, při…
Naučná stezka připomíná historii této kulturní památky, kde se podle pověstí loučili čeští bratři s rodnou zemí před nuceným odchodem do exilu. Z jejich slz pak vyrostly růže, které daly místu jméno.
Stylizovaná československá vlajka na mohutném žulovém podstavci, tak vypadá pomník 2. československého odboje.
Bohnický „hřbitov bláznů“ je údajně místem s nejnegativnější energií v Česku, kde se dějí záhadné věci. Hřbitov byl založen roku 1906, tři roky po otevření bohnické léčebny, a fungoval až do roku 1963. Za tu dobu sem bylo pohřbeno přes čtyři tisíce…
Sousoší Spejbla a Hurvínka se nachází v Šafaříkových sadech. Nahradilo původní sousoší původní, které zničili vandalové.
Kamenný podstavec byl dle dostupných podkladů vybudován roku 1792 z pískovcových kvádrů Střeleckou společností v Chřibské.
Areál dvora Hubenov je díky výraznému architektonickému řešení Jana Blažeje Santiniho dokonalou ukázkou toho, že ani běžná zemědělská činnost není překážkou pro mimořádný umělecký výkon.
