Kostel sv. Jakuba Většího v Lhenicích
Kostel svatého Jakuba Většího v jihočeských Lhenicích má raně gotický původ, který sahá do 14. století. Barokní přestavba se uskutečnila ve 30. letech 18. století. K posledním úpravám došlo roku 1904.
Kostel svatého Jakuba Většího v jihočeských Lhenicích má raně gotický původ, který sahá do 14. století. Barokní přestavba se uskutečnila ve 30. letech 18. století. K posledním úpravám došlo roku 1904.
Původní zelená kaplička v Ticháčkově lese byla postavena již roku 1897 z darů poutníků na místě, kde došlo ke zjevení Panny Marie. V roce 2010 však podlehla požáru, obnovena a nově postavena byla v letech 2011–2012.
Místo v lese u obce Voltuš nedaleko Rožmitálu pod Třemšínem na Příbramsku připomíná místo tragického skonu českého hudebního skladatele a pedagoga Jana Jakuba Ryby (1765–1815). Autor České mše vánoční si zde dne 8. dubna 1815 podřezal žíly břitvou.
Bílý kostel stojí přímo na sídlišti mezi panelovými domy byl postaven podle návrhu architektů Jakuba Žišky a Pavla Šmelhause. U kostela je i kavárna nebo společenský sál.
Zámek býval vodní tvrzí, která byla v letech 1411 – 1655 renesančně přestavěna. Barokní úpravy zámku proběhly za Františka Ferdinanda z Khuenburgu a do dnešní podoby nechal zámek v roce 1734 upravit hrabě Maxmilián z Regalu.
Píčův statek v Příhrazských skalách nedaleko Dnebohu připomíná spíše tvrz. Do dvora se vstupuje mohutnou bránou. Příčinou zkázy největšího statku široko daleko byla politická situace po roce 1948, kdy byli obyvatelé vyhnáni a uvězněni, statek byl…
Pozůstatky prehistorického hradiště a skalního hradu najdete na ostrohu vybíhajícího od plošiny zvané Hrada. Nachází se nekaleko známějšího skalního hradu Drábské světničky. V památkově chráněné lokalitě se dochovaly obvodové valy s příkopy a…
Vydejte se po stopách historie areálu DEPO2015! Industriální stezka poutavě a v souvislostech přibližuje architekturu, významné podniky a události areálu DEPO2015. Průvodcem vám bude například cukrovarnický odborník Hugo Jelínek.
Turistická oblast na jihozápadě Moravy nabízí možnost trávení volného času milovníkům historických památek a kultury, ale i těm, kteří dávají přednost pobytu v přírodě nebo gastrozážitkům.
Zvonička je situovaná v unikátní lokalitě Horečky na pomezí obce Trojanovice a města Frenštát p. Radhoštěm mezi útulnou Pantáta a hostincem Rekovice. Stala se symbolem odporu místních obyvatel proti otevření černouhelného Dolu Frenštát.
Novodobá bronzová socha Jaroslava Róny je umístěná do prázdné niky chebského Špalíčku, směrem k muzeu. Plastika zobrazuje Davida v brnění sedícího na hlavě obra Goliáše.
Sochu Oskara vytvořil v roce 1991 z pálené hlíny Jaroslav Róna. Plastika z pálené hlíny připomínající obřího psa se nachází uprostřed sídliště Horní Roztyly v Praze.
Edison je socha a zároveň funkční lampa. Autorem je Jaroslav Róna. Lampa byla odhalena v roce 2009 nedlouho před 130. výročím existence použitelné žárovky. Stojí na prostranství spojujícím liberecké náměstí Dr. E. Beneše a nedávno otevřené obchodní…
Bronzovou sochu Sépie vytvořil český sochař a malíř Jaroslav Róna. Jedná se o druhý odlitek díla z roku 2000. První odlitek je umístěn nedaleko zámku Klenová.
Protiatomový kryt z 20. století – téměř kilometr navzájem kolmých chodeb ražených ve skále pod Petrovem. Soustava klenutých chodeb nacházející se na ploše ve tvaru obdélníka přibližných rozměrů 85 x 60 metrů poskytla v případě atomového výbuchu…
Rodný dům spisovatele Antala Staška ve Stanovém patří mezi kulturní památky. Je to poloroubené stavení se střechou z dřevěných šindelů. V současné době slouží jako knihovna.
Sousoší v pražských Jinonicích tvoří tři sochy v podobě koňských trupů s leteckým motorem. David Černý ho vytvořil v roce 2017 jako odkaz na bývalou továrnu na letecké motory, která v místech dnešního Walterova náměstí stávala.
Na pražské Pankráci stojí od listopadu 2020 plastika výtvarníka Jaroslava Róny, znázorňující fantaskní zvíře, které se podobá žirafě, avšak místo hlavy má bytost sprchovou hlavici.
Pomníček v lesích u Jeleního potoka u Kristiánovské cesty připomíná sedmadvacetiletého dřevorubce Vendelína Zimmermanna z Josefova Dolu, který zde 12. února 1905 zemřel při nakládání kmenů.
Kříž na balvanu nedaleko hory s názvem Svinské čelo nad Hejnicemi připomíná šestadvacetiletého revírníka Johana Bäumela z Raspenavy, kterého zde 21. března 1842 omylem zastřelil lesník Bedřich Bergmann.
Naučná stezka vás provede po nejkrásnějších místech města Vrchlabí – brány do Krkonoš. Zeleně značená trasa začíná v centru města, u historické budovy radnice. Cesta poté pokračuje po hlavní Krkonošské ulici k jednomu z nejstarších domů ve městě a…
Rytina ve skále je pozůstatkem obývání harcovských lesů uprchlými obyvateli z Liberce po jeho dobytí Prusy roku 1757, kdy tzv. Mešní kameny sloužili jako místo k setkávání na bohoslužby.
Kříž stojí na kameni při Vládní cestě z Bedřichova na Novou louku. Polesného Lichtenecknera zde vyděsilo cosi strašidelného. Ze mdlov se probudil pod kamenem, na kterém pak nechal zhotovit kříž na památku této události, kterou se mu podařilo přestát…
Nejstarší pomník v Jizerských horách připomíná dřevorubce Klogerta, kterého roku 1674 zabila padající jedle. Kámen zapuštěný do země stojí kousek pod Vládní cestou mezi Bedřichovem a vodní nádrží Bedřichov.
V roce 1869 zavalil náklad sváženého dřeva Antonína Endera. Z vděčnosti, že nehodu přežil pouze se zlomenýma nohama, na místě neštěstí pak postavil dřevěný kůl s křížkem.