Do výběhu u Kvildy byl umístěn rys, kterého srazil automobil a po mimořádně náročné léčbě zůstal v péči člověka. Samotný výběh má rozlohu 0,5 ha a návštěvníci mohou rysa pozorovat přímo z vyvýšené a zastřešené pozorovatelny.
Výběhem jelenů nedaleko Kvildy prochází naučný okruh a jsou zde vyvýšené pozorovací přístřešky. Mimo výběh se seznámíte se stopami jelenovitých, prasete divokého a některými místními stromy a rostlinami.
Ne na konci světa, ale na konci naší vlasti v šumavských lesích se ukrývá hora Svaroh, německy Zwercheck (1334 m). Německý název je uváděn právě proto, že Svaroh leží přímo na hranici s Německem, na západním okraji strukturního hřbetu Jezerní hory.
Jedno z nejpůsobivějších šumavských údolí rozprostírající se mezi horami Velká Mokrůvka, Luzný, Hraniční hora a Špičník, se nachází přibližně 8 km jižně od Modravy. Vstupní branou do údolí je Březník, zakončuje ho impozantní kuželovitý vrchol…
Nejvyšší vrch v severozápadní části Blanského lesa Buglata (832 m) leží asi 7 km jihovýchodně od Lhenic a asi 20 km západně od Českých Budějovic. Na jeho svazích zůstaly zachovány staré porosty smíšeného lesa.
Modravské pláně leží v první zóně národního parku, a i když tu vede značné množství cest a silniček, nejsou z důvodu ochrany vegetace a zvěře přístupné. Žijí zde chránění živočichové jako tetřev hlušec, chrostíci, ještěrky, vážky, myšivky horské…
Jedním ze symbolů Šumavy jsou rašeliniště, kterým se v centrální části národního parku říká slatě. Rašeliniště se vyvinula na přelomu poslední doby ledové a meziledové (před 9 000 až 10 000 lety). Přístupných slatí je v NP pouze pět – Jezerní,…
Jedná se o horské vrchoviště – jednu z přístupných slatí Šumavy, nedaleko lyžařského centra Zadov pod vrcholem Churáňova (1118,5 m.n.m.) se všemi typickými projevy horského vrchoviště, které se rozkládá na vrchovištní rozvodnici.
Šumavské centrum prezentuje původní druhy volně žijících zvířat v jejich přirozeném biotopu, reintrodukované a nebo dříve vyhynulé druhy. Bezpochyby největším lákadlem je výběh s vlky na rozloze 3 hektary, napříč kterým vede visutá pozorovací stezka.
Naučná stezka po linii lehkých vojenských opevnění, tzv. řopíků, vás zavede údolím Zlatého potoka do Řetenic, kde stoupá po úbočí hory Ždánov až na louku zmizelé osady stejného jména a odtud dále přes Pustý hrádek na hrad Kašperk.
Naučná stezka do Amálina údolí vás provede jádrem nejvýznamnějšího zlatonosného revíru předhusitských Čech s četnými památkami dolování od 14. do 20. století. Stezka je doplněna informačními cedulemi.
Vycházkový okruh přes hájenku Nebe, kolem vrchu Chlum do bývalé osady Ždánov, přes Kavrlík zpět do Kašperských Hor. Cestou výhledy na město a šumavské vrcholy.
Nejvyšší hora české části Šumavy Plechý 1378 m, leží asi 14 km západně od Horní Plané a asi 8 km jihozápadně od Nové Pece na státní hranici ČR s Rakouskem.
Národní park Šumava revitalizoval v minulých stoletích násilně narovnané koryto Hučínského potoka na Stožecku. Stejně jako kdysi, se nyní přirozeně vlní šumavskými loukami v oblasti unikátní přírodní rezervace Vltavský luh.
Projděte se po krásné šumavské krajině, místy kde se již od středověku pohybují obránci našich hranic. Okružní naučná stezka o cekové délce 19,5 km vede na trase Kašperské Hory, Amálino údolí, Řetenice, Ždánov, hrad Kašperk a zpět do Kašperských Hor.
Stezka začíná na lesní cestě vlevo mezi Borovými Lady a Svinnými Lady. Průvodcem návštěvníků je na ní symbol datla černého – typického obyvatele přírodního lesa. Věž Vyhlídka na naučné stezce (1068 m. n. m.) byla v roce 2016 demontována.
Nejvyšší vodopád v české části Šumavy se nachází v hlubokém kaňonovitém údolí Bílého potoka v nadmořské výšce 940 m.n.m. Vodopád uzavírá tři kilometry dlouhou rokli Bílá strž, která tvoří osu stejnojmenné národní přírodní rezervace.
Modrý sloup je historický přechod, který na Šumavě vybudoval Karel IV. a Češi i Bavoři ho hojně využívali. Dlouhodobě je však přechod uzavřen kvůli ochraně tetřeva hlušce. Ke zpřístupnění oblasti turistům mělo dojít již v sezóně 2013, avšak kvůli…
Přírodní rezervace Mrtvý luh je vrchovištní rašeliniště o rozloze 351,5 ha a maximální hloubce 7,5 m. Je součástí I. zóny Národního parku Šumava. Rezervace je porostlá borovicí blatkou a rozlehlým "mrtvým lesem". Tato lokalita nad soutokem Teplé a…
Mezi Českým lesem a Šumavou se jakoby ve stínu větších pohoří krčí méně známá, ale o to přitažlivější Korábská vrchovina.
Zeptejte se někoho, kde leží Slepičí hory a v lepším případě bude přemýšlet, ve kterém státě by to mohlo být. V tom horším si bude myslet, že si z něj tropíte blázny. A jen opravdu skalní turisté nebo odborníci na vlastivědu bez zaváhání odpoví.
Národní přírodní rezervace Žofínský prales je nejstarší rezervací nejen u nás, ale i ve střední Evropě. Ochrana obou pralesů byla prohlášena majitelem panství Nové Hrady, hrabětem Jiřím Františkem Augustem Buquoyem, již 28. srpna 1838.
Řeka v národním parku Šumava pramení severně od Pancíře a teče opuštěnou krajinou ke svému soutoku s Vydrou u Čeňkovy Pily. Divoká horská řeka si dodnes zachovala přirozené řečiště a na březích i strmých úbočích kaňonu se vyskytují vzácné druhy…
Cikánská slať je vrchovištní rašeliniště v Národním parku Šumava asi 2 km jihozápadně od obce Modrava, na jižním svahu Modravské hory v nadmořské výšce 1103 m.
Trasa naučné Klostermannovy stezky začíná na parkovišti u informačního střediska Národního parku Šumava na Rokytě, nedaleko Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu.
