Národní přírodní památka Třesín
Národní přírodní památku představuje systém veřejnosti přístupných Mladečských jeskyní vytvořených ve východní části vápencového vrchu Třesín.
Národní přírodní památku představuje systém veřejnosti přístupných Mladečských jeskyní vytvořených ve východní části vápencového vrchu Třesín.
Přírodní památka a bývalá zámecká obora s chovem daňků. V současnosti zde najdete zbytky starých alejí, mnoho exotických druhů stromů.
Jeden z prohlídkových okruhů na zámku Lysice vás provede zámeckou zahradou s unikátní sloupovou kolonádou s krytou pergolou. Park zahradnictví prošly celkovou památkovou obnovou, obdiv si zaslouží nově od sezony 2024 i ojediněle technicky řešená…
Smrk, s výškou 1124 m, je nejvyšší hora české části Jizerských hor. Vrcholek Smrku netvoří vrcholové skalisko, ale spíše plošina s označením triangulačního bodu.
Seskupení balvanů, z nichž největší je rozříznut jako bochník chleba.
Přírodní park Hrádeček byl založen k 17. dubnu 2000 a rozkládá se na západ od okresního města Trutnov a mezi vsí Hertvíkovice a obcí Vlčice.
Cílem zřízení lesoparku je obnovení pietního místa. V lesoparku se nachází kamenná hrobka zakladatelů skláren ve Velkých Karlovicích, kolem níž prochází turistická stezka z Velkých Karlovic do Karolinky.
Obůrka s divokou zvěří je umístěna v lese za loveckým zámečkem, je rozdělena na šest samostatných ohrad. V ohradách je umístěna zvěř jelení, srnčí, dančí, mufloní a divočáci.
Jedná se o skalnatý a zalesněný hřbet nad jižním břehem údolní nádrže Bystřička. Ve 14. století zde byla vybudována tvrz. Kolem vrcholu se nachází přírodní rezervace Klenov.
Vyhlídkový altán nad městem je častým cílem turistů i místních obyvatel. Skalní masiv Hostibjek je tvořen svrchnokřídovými sedimenty a je vyhlášen přírodní památkou.
Přírodní rezervaci Kutaný tvoří smíšený pralesovitý porost na centrálním hřebenu Vsetínských vrchů mezi obcemi Halenkov a Valašská Bystřice. Důvodem ochrany je starší, přírodě blízký jedlobukový les s bohatým bylinným patrem.
Pramen se nachází pod severním svahem hřebenu Pohoře v části zvané Stračka, vyvěrá zde z úbočí chutná a stále studená voda. Mezi lidmi je pramen znám jako pramen zázračné vody, který byl od nepaměti vyhledáván, a dodnes si k němu pro vodu jezdí lidé…
Vulkanický suk o dvou vrcholech s názvy Baba a Dědek se nachází mezi obcemi Kosmonosy a Bakov nad Jizerou. Tato čedičová vyvýšenina je otevřeným torzem někdejšího sopečného kráteru.
Přírodní památku Chmelinec tvoří mokřadní louky v údolí potoka Drietomica na severovýchodním okraji obce Vyškovec v CHKO Bílé Karpaty. Na loukách se vyskytují ohrožené druhy rostlin.
Mikroregion Rajhradsko je jedinečnou kulturně historickou a přírodní lokalitou, nacházející se 12 kilometrů jižně od centra města Brna. Naučná stezka má celkem 16 zastavení s poučnými informačními tabulemi.
Nežárka je pravostranný přítok řeky Lužnice v Jihočeském kraji. Je dlouhá 56,2 km (společně se svou delší zdrojnicí Žirovnicí má celkovou délku 86,1 km).
S rozlohou 230 ha se udává jako 12. největší rybník v ČR, u Jindřichova Hradce je největší ze všech.
Mariánská vyhlídka je jednou z nejproslulejších a nejnavštěvovanějších v Českém ráji. Nabízí známé pohlednicové panorama Hrubé Skály, Trosek a Kozákova.
Symbolický hřbitov je věnován památce horolezců, kteří tragicky zahynuli při svých výpravách.
Myší díra je velmi úzká skalní rozsedlina vedoucí od parkoviště u zámku Hrubá Skála do Zámecké rokle.
Skalní reliéf vytesaný do pískovce leží asi 300 m severně od zámku Hrubá Skála. Nachází se ve skalní soutěsce, vpravo při cestě na Mariánskou vyhlídku.
Pramen je známý kamennou sochou Eiblova medvěda. Původ jména kyselky pochází ze středověku, kdy se toto místo nazývalo „Medvědí brloh“ zřejmě podle doupat divokých medvědů.
Pramen lesní vody zvaný Židlo, vyvěrající na povrch z veliké hloubky v lese Pavlačka u Bělé, má svou bohatou historii.
Nad kladrubským klášterem při silnici na Skapce se nacházejí tři mohutné duby letní, prohlášené za památné stromy. Všechny tři mají obvod kmene v prsní výšce větší než šest metrů.
Soutěska se nachází v závěru hlubokého údolí Útěchovského potoka, jednoho z pravostranných přítoků řeky Svitavy mezi Adamovem a Bílovicemi nad Svitavou.