Kamenné moře se nachází necelý kilometr od Plešného jezera, kam můžete vyrazit z Jeleních Vrchů nebo z Nové Pece. Nejprve je nutné vystoupat po nekolika schodech nad balvany ledovcové morény porostlé klečí a poté se shora otevře výhled na krajinu…
Vydra patří mezi nejkrásnější šumavské horské říčky s peřejnatým řečištěm a obřími hrnci vymletými v žulových balvanech. Protéká malebnou krajinou přírodní rezervace Povydří a její tok dosahuje délky 23 km.
Trasa naučné stezky Javorník vede po úbočí stejnojmenného kopce ležícího asi 6 km západně od Vacova a 12 km severozápadně od Vimperka na území CHKO Šumava.
Jedním z vrchů šumavské Javornické hornatiny je Královský kámen zvaný Královák. Jméno dostal podle kulového skalního útvaru tvořeného skalní hradbou a mrazovými sruby.
Stezka začíná na lesní cestě vlevo mezi Borovými Lady a Svinnými Lady. Průvodcem návštěvníků je na ní symbol datla černého – typického obyvatele přírodního lesa. Věž Vyhlídka na naučné stezce (1068 m. n. m.) byla v roce 2016 demontována.
Nejvyšší vodopád v české části Šumavy se nachází v hlubokém kaňonovitém údolí Bílého potoka v nadmořské výšce 940 m.n.m. Vodopád uzavírá tři kilometry dlouhou rokli Bílá strž, která tvoří osu stejnojmenné národní přírodní rezervace.
Bývalá rožmberská obora, zvaná Netolická, je historicky, krajinářsky a památkově jedinečný fenomén v jihočeské krajině. Rozkládala se v prostoru na západ od okraje města Netolice. Obora ze 16. století je dodnes příkladem unikátně zachovalé…
Vodopády svatého Wolfganga se nacházejí na Menší Vltavici nedaleko Vyššího Brodu. Ve skutečnosti se jedná o mimořádně vysoké kaskády. Za skutečný vodopád lze označit pouze některá ramena a stupně horního "vodopádu". K vodopádu se dostanete po…
Mezi Českým lesem a Šumavou se jakoby ve stínu větších pohoří krčí méně známá, ale o to přitažlivější Korábská vrchovina.
Nedaleko města Horažďovic se na vrcholu kopce Prácheň (504 m n. m.) nalézá zřícenina kdysi rozsáhlého hradu Prácheň. Dochovány jsou pouze zbytky věží, hradeb a bašt.
Trasa o délce 3 km začíná u silnice Hartmanice – Železná Ruda a vede kolem informačních panelů k vyhlídce na Sušicko, Kašperskohorsko a Velharticko. V lese, při cestě k nejnižšímu bodu stezky jsou patrné zarostlé jámy – tzv. pinky – pozůstatky po…
Prenet patří k místům s dalekými výhledy. Na svahu této hory stojí kaple svaté Kunhuty, která se jako jediná dochovala z bývalé osady. Kapli postavil v roce 1408 Bohuslav Racek z Janovic a svého času u ní žil poustevník.
Zeptejte se někoho, kde leží Slepičí hory a v lepším případě bude přemýšlet, ve kterém státě by to mohlo být. V tom horším si bude myslet, že si z něj tropíte blázny. A jen opravdu skalní turisté nebo odborníci na vlastivědu bez zaváhání odpoví.
Národní přírodní rezervace Žofínský prales je nejstarší rezervací nejen u nás, ale i ve střední Evropě. Ochrana obou pralesů byla prohlášena majitelem panství Nové Hrady, hrabětem Jiřím Františkem Augustem Buquoyem, již 28. srpna 1838.
Řeka v národním parku Šumava pramení severně od Pancíře a teče opuštěnou krajinou ke svému soutoku s Vydrou u Čeňkovy Pily. Divoká horská řeka si dodnes zachovala přirozené řečiště a na březích i strmých úbočích kaňonu se vyskytují vzácné druhy…
Cikánská slať je vrchovištní rašeliniště v Národním parku Šumava asi 2 km jihozápadně od obce Modrava, na jižním svahu Modravské hory v nadmořské výšce 1103 m.
Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.
Kilometr a půl dlouhá naučná stezka vás zavede na rašeliniště u Soumarského mostu nedaleko Lenory. Stezka končí u 10 metrů vysoké vyhlídkové věže, která je v současnosti kvůli špatnému technickému stavu nepřístupná.
Březník je šumavská samota a bývalá hájovna nedaleko státní hranice. Toto vyhlídkové místo poskytuje úchvatný pohled do Luzenského údolí a na horu Luzný, jehož vrchol se nachází ve výšce 1373 m n.m.
Chalupská slať leží v mělkém údolí Vydřího potoka ve výšce 910 m, severně od Borové Lady. Kolem největšího rašelinového jezírka v ČR roste rašelinná kleč, srmky, borovice blatka či suchopýr pochvatý. K jezírku, na kterém se tvoří plovoucí ostrůvky,…
Páté velké jezero na české straně Šumavy je pojmenováno podle hory Plechý, pod kterou leží v nadmořské výšce 1089 m. Vzniklo po ústupu ledovce, který za sebou zanechal 40metrovou čelní morénu a impozantní jezerní stěnu vysokou 250 metrů.
Třístoličník (1311 m) je jedním z nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších vrcholů Šumavy s bizardními skalními útvary. Vede přes něj státní hranice mezi Českem a Německem. Na vrcholku je na skalní vyvýšenině vybudováno vyhlídkové místo s dalekým…
Zavítejte do okolí Strážného a prozkoumejte zdejší krajinu, která ukrývá svá tajemství. Během cesty je možné narazit na tajemná až mystická místa s kořeny v hluboké historii, spadající do období, kdy území Šumavy obývali Keltové.
Nejmenší a nejvýše položené jezero české části Šumavy bylo na dlouhou dobu veřejnosti nepřístupné. O to víc se vyplatí se k tomuto krásnému jezeru ledovcového původu podívat.
Pověstmi opředené Čertovo jezero ledovcového původu leží na jihovýchodním svahu Jezerní hory, poblíž Železné Rudy. Jako jediné ze šumavských jezer náleží k povodí Dunaje.
