Barokní proměna šardické sýpky
Rezidence v Šardicích představuje pozoruhodnou ukázku barokní architektury v malebném prostředí Slovácka. Tato stavba nebyla od počátku plánována jako reprezentativní sídlo; její základy tvořila starší hospodářská sýpka. Teprve v letech 1740 až 1742 došlo k její zásadní přestavbě, která objektu vtiskla novou, elegantní podobu. Jako své letní sídlo si ji zvolil řád augustiniánů ze Starého Brna, aby zde jeho členové mohli nacházet útočiště mimo zdi kláštera a zároveň dohlížet na správu okolních majetků. Budova v sobě díky této historii spojuje dřívější praktický účel s dobovou vznešeností, která odpovídala postavení tehdejších církevních hodnostářů.
Pobyty zakladatele genetiky
Historická hodnota objektu v jihomoravské obci nedaleko Kyjova tkví především v osobnostech, které v jeho prostorách trávily svůj čas. Sídlo je významně spojeno se jménem Johanna Gregora Mendela, světoznámého vědce a opata, který položil základy moderní genetiky. Mendel sem pravidelně přijížděl spolu s dalšími brněnskými augustiniány, aby v klidném venkovském prostředí načerpal síly k další práci. Dnešní návštěvník se tak může projít místy, která byla pro komunitu vzdělanců osmnáctého a devatenáctého století důležitým bodem na mapě jižní Moravy. Rezidence dodnes slouží jako připomínka doby, kdy se v regionu Hodonínska přirozeně prolínala duchovní sféra s vědeckým poznáním a každodenním hospodařením.
