Malá vodní elektrárna Miřejovice
Miřejovická elektrárna je technickou památkou a nachází se na 18. říčním kilometru Vltavy.
Miřejovická elektrárna je technickou památkou a nachází se na 18. říčním kilometru Vltavy.
Kostel svatého Vojtěcha je dominantou města a významným zástupcem barokní architektury na severu Čech.
Jedna z nejstarších pražských vodárenský věží je právě Šítkovská zvaná také Hořejší novoměstská. Nalézá pravém břehu řeky Vltavy na jižním konci Slovanského ostrova v těsném sousedství budovy Spolku výtvarných umělců Mánes.
Tři bronzová miminka od Davida Černého jsou umístěna na Kampě v parku vedle Musea Kampa.
Venkovský dům se nachází v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko v obci Dolní Vidim. V současné době je využívám Ekocentrem Konilec.
Kostel svatého Jana Křtitele Na prádle založený roku 1142 stojí na Malé Straně poblíž Kampy.
Svatojakubské varhany pocházejí z počátku 18. století, ve 20. století byly přestavěny. Nástroj kombinuje barokní charakter s prvky romantického zvukového ideálu. S 91 rejstříky a 8277 píšťalami jsou to největší varhany v Praze .
Pražská čtvrť Stínadla vznikla v knihách Jaroslava Foglara. Postupem se ale z imaginárního místa stalo téměř místo skutečné. Jsou to křivolaké uličky, ponořené do šera a i ve dne působící tísnivým dojmem. Najdete je na Starém Městě, v jedné z…
V pražských ruzyňských kasárnách, kde za 2. světové války zemřela řada československých odbojářů, můžete navštívit památník. Původní vojenské skladiště se v Praze-Ruzyni přeměnilo na pietní památník.
Obdivuhodným stavitelským dílem je hvězdicová klenba kostela, založeného Karlem IV. v malebném koutě nad nuselským údolím přímo proti Vyšehradu.
K určování poledne sloužil v Praze od roku 1652 tzv. pražský poledník, vyznačený v pravé poledne stínem Mariánského sloupu na dlažbě Staroměstského náměstí.
Jedno ze starobylých staroměstských náměstí, je Uhelný trh, který získal své pojmenování podle domu, který od nepaměti až do začátku 19. století stával uprostřed trhu a byla v něm kovárna, i havířská huť, v níž se od 14. století prodávalo i dřevěné…
Letiště Točná je součástí veřejné dopravní infrastruktury ČR a integrovaného záchranného systému. Jedná se o malé letiště v klidné lokalitě na okraji, Prahy mezi Komořany a Cholupicemi. Každou druhou sobotu v měsíci od března do prosince se zde…
Zvonička ve Střešovicích je jednou z dominant této čtvrti.
ArtGen je první kancelářskou galerií v Praze. Moderní architektura vybízí k pořádání tematických výstav nejen na nádvoří mezi budovami Art a Gen, ale také uvnitř v netradičně řešených interiérech.
Honosnou vilu s neuvěřitelnými 148 místnostmi si nechal postavit bankéř Otto Petschka v letech 1924-30.
Maškova vila byla postavena roku 1901 ve stylu secesního folklóru podle plánů Bohumila Waiganta.
Vilu se zahradou a ateliérem zapsanou v seznamu kulturních památek ČR a chráněnou jako nemovitou památku navrhoval architekt Jan Kotěra.
Přijet do Prahy a nepoznat alespoň část Nového Města je skoro nemožné: na jeho území leží část Hlavního nádraží, ústřední autobusové nádraží Florenc i Masarykovo nádraží, rušné Václavské náměstí, Příkopy a Národní třída, a procházejí jím všechny tři…
Neoklasicistní kašnu z křemičitého šedého pískovce, který nyní stojí na Uhelném trhu na Starém městě pražském, zhotovil sochař František Xaver Lederer. Jméno dostala podle Jakuba Wimmera, který si nechal kašnu postavit před svým palácem na dnešní…
Zrenovovaný Bastion Novoměstských hradeb je nejkratší cestou na Ztracenku a směrem ke Karlovu z parku Folimanka.
Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější částí Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací…
Věž pravděpodobně vybudoval český stavitel německého původu Benedikt Rejt v rámci výstavby severní části opevnění Pražského hradu po roce 1486.
V areálu Nejvyššího purkrabství stojí ve východním cípu hradního areálu Černá věž, postavená jako součást románského opevnění Hradu ve 12. století.
Budova bývalé obřadní síně a márnice při Starém židovském hřbitově byla zbudována v pseudorománském slohu v letech 1906-1908 podle návrhu architekta J. Gerstla.