Bylinkářství Herbata v Týnské uličce
Koření a byliny Herbata v Týnské uličce v Praze mají dlouhou tradici. Více než čtyřicet let se v něm prodávají nejen bylinky a koření, ale také mýdla, přírodní koupele a další léčivé produkty.
Přírodní zajímavosti (strana 23)
Vodopád u obce Polepy
V nivě potoka Polepky mezi obcí Polepy a Kolínem se nachází zajímavý přírodní útvar pro zdejší krajinu velmi netypický – 4 metry vysoký vodopád.
Studánky kolem obce Babylon
Kolem Babylonu najdete několik studánek. Výchozím bodem je hráz s alejí u Babylonského rybníka, kde najdete mapu a možné turistické trasy.
Vojnoměstecký vodopád
Vojnoměstecký vodopád se nachází východně od Vojnova Městce na bezejmenném pravostranném přítoku Městeckého potoka.
Vodní naučná stezka ve Veselí
Naučná vodní stezka kolem Veselského rybníka ukazuje, jak je voda v krajině důležitá.
Vávrova skála
Vávrovu skálu na Novoměstsku mají rádi turisté i amatérští horolezci.
Bílá skála
Bílá skála patří ke skalám s velice krásnými výstupy, ovšem může jimi i zaskočit hlavně lezce začátečníky.
Naučná stezka Babín
Naučná stezka vás dovede do zachovalé části Žďárských vrchů.
Naučná stezka Metodka
Nenáročná stezka vedoucí centrální částí Žďárských vrvhů.
Světnovské údolí
Údolí s meandrujícím Sklenským potokem je přírodní památkou.
Přírodní památka Nyklovický potok
Jedná se o údolní nivu přirozeně meandrujícího potoka Hodonínka. Jedná se o pcháčové louky s pcháčem potočním, hadím kořenem větším, ostřicí prosovou, suchopýrem úzkolistým, kuklíkem potočním, starčkem potočním a na podzim tu kvete ocún jesenní.
Pramen Sázavy
Hluboko v lesích Žďárských vrchů, tam, kam značky nevedou, se ukrývá pramen řeky Sázavy a u něho Pomník pramene Sázavy. Z obce Cikháj je to sem 5 km okolo Šindelného vrchu. Nejkratší trasa 2,5 km dlouhá vede z osady Nová Huť.
Hřibový háj v Kněževsi
Houbařská sezóna je v obci Kněževes od jara do podzimu. Od návsi až k hřibovému háji je cesta lemována obřími dřevěnými hřiby.
Bonsai zahrada Kněževes
Ve dvoře rodinného domu se nachází japonská zahrada pana Havelky, kde uvidíte bonsaje staré až sto let.
Třešňový sad na Červeňáku v Pardubicích
Třešňový sad v přírodní lokalitě Červeňák v Pardubicích prošel proměnou. Z lokality byly odstraněny náletové dřeviny, okolí bylo upraveno a ošetření se dočkaly i zdejší staré třešňové stromy.
Naučná stezka Naše stromy
Pohodová naučná stezka vám představí stomy, které jsou na Vysočině doma.
Radovesická výsypka u Bíliny
Radovesická výsypka je se svou rozlohou cca 1 200 ha a průměrnou mocností 50–70 m největší výsypkou Mostecké pánve a jednou z největších v Evropě. V současné době je území rekultivované a k výsypce vede naučná stezka.
Monument Radka Jaroše
Čtyři metry vysoký a 14 tun těžký kamenný monument v sedle mezi vrcholem Teplá a Dráteníkem na Vysočině připomíná výkony jednoho z nejlepších českých horolezců, Radka Jaroše, který je také místním rodákem.
Naučná stezka Portz Insel
Nenáročná rovinatá stezka o délce 2,6 km se na šesti informačních panelech věnuje především historii a obnově cihlového mostu vedoucímu k loveckému zámečku Portz, dále pak okolní přírodě, krajině a zajímavostem.
Přírodní park Kákov – Plánický hřeben
Přírodní parky Kákov – Plánický hřeben tvoří vrcholová část Plánické vrchoviny, která tvoří mezi Šumavou, Brdy a Blatenským pohořím jakousi migrační křižovatku. Při troše štěstí zde můžete narazit na stopy rysa ostrovida nebo se vám ukáže vzácný čáp…
Zkušební lanýžárna – Český lanýž
Kilo lanýže černého burgundského stojí minimálně 15 tisíc korun, kilo bílého piemontského dokonce ještě mnohem víc. S pěstováním tohoto zlata začal Richard Beneš. Zkušební lanýžárnu má jeho společnost Český lanýž poblíž Prahy.
Via Czechia – Stezka středozemím – od severu k…
Stezka středozemím propojuje nejsevernější a nejjižnější body ČR, prochází přes 4 chráněné krajinné oblasti, 24 poutních míst a zavede vás do mnoha malebných měst, jako je Praha, Mělník, Tábor nebo Český Krumlov.
Obora bizonů ve Vysokém Chvojně
Ohrada s bizony americkými ve Vysokém Chvojně na Pardubicku.
Halda Eduard Urx v Ostravě
Halda u Landek Parku, která vznikla postupným vršením hlušiny, je neoficiálně pojmenovaná podle dolu, který se v nejdříve jmenoval Anselm, roku 1946 byl přejmenován na Masaryk a konečně v roce 1951 na Eduard Urx.
