Slabě termální (cca 20°C) minerální pramen s vysokým obsahem rozpuštěných látek (zejména oxidu uhličitého). Nachází se nedaleko zaniklých lázní u Jelínků, kde v srpnu roku 1861 pobývala Božena Němcová. Voda po otočení kohoutkem vytéká sama.
U Nového rybníka vede nová naučná stezka pro pěší. První zastavení najdete v blízkosti hráze Nového rybníka. Okruh je dlouhý 4,5 km.
Čistá Hlava je zvířecí statek určený pro ty, kteří si chtějí vyčistit hlavu a strávit čas obklopeni zvířaty.
Skalnatý hřeben dlouhý cca 300 metrů byl vytvarovaný mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách. Od něj vybíhají balvanové proudy a sutě. Skalní podloží tvoří pyroxenické ruly a kvarcity se společenstvy suťových lesů a květnatých bučin.
Skalní útvar Lisovská skála (802 m) s navazujícím balvanovým mořem je jednou z nejlépe zachovalých ukázek mrazového zvětrávání rul ve vrcholových partiích Žďárských vrchů. Výška skal dosahuje až 12 metrů.
Pohledecká skála, dříve zvaná Císařská skála, je skalnatý hřbet nedlaeko Nového Města na Moravě. Nejvyšší místo leží ve výšce 812 m n. m., okolí skály je domovem pro chráněné ptáky, kteří zde hnízdí.
Jedná se o soustavu tří skalních útvarů nacházející se na území stejnojmenné přírodní památky (819 m). Najdete zde skály zvané Omšelý hřeben, Vyhlídka a Pernštějn, které jsou ukázkou mrazového zvětrávání rul.
Geologická expozice nabízí ukázky hornin z okolí města, keře, květiny a byliny, jezírko, hmyzí domky a všemu dominuje 180 let starý platan javorolistý. Jednotlivé exponáty označeny informační tabulí. Veškerou tvorbu i údržbu mají na starost studenti…
Na Hřebečském hřebeni (pod betonárkou) vyvěrá Rezavý potok značně znečistěný výluhem z hornin. Voda vyvěrající z vodní štoly bývalého lupkového dolu má rezavou barvu, páchne po zkažených vejcích a je jedovatá.
Ramzovské sedlo leží ve výšce 760 metrů a tvoří předěl mezi Jeseníky a Rychlebskými horami. Vede jím silnice číslo 369 z Hanušovic do Jeseníku a také železniční trať ze Šumperku do Jeseníku.
Výlety po trasách osmi naučných stezek v Jihočeském kraji si můžete zpestřit poznávací hrou, při které budete řešit úkoly spojené s poznáváním přírody, luštit tajenku a s její pomocí pak i číselný kód k odemknutí schránky s návštěvní knížkou a malou…
Vlčí důl představuje lesnatý úsek Vavřineckého potoka od barokního mostu k toušické bažantnici. Po pravé straně rokle vede žlutá značka, cesta vlevo, těsně kolem potoka, je neznačená.
Pro malé i velké dobrodruhy jsme připravili 10 zábavných tras po celém Českém středohoří. Stačí si jen stáhnout aplikaci Geofun a můžete začít!
Severní okraj Plzně skrývá údolí Merán neboli údolí bezejmenného přítoku Boleveckého potoka. Samotný název údolí je nejspíše inspirován italským letoviskem Merano. Ve svahu nad východní části údolí se nachází přírodní památka Doubí
Jizerskými horami protéká řeka Bílá Smědá. Pramen vodního toku najdete v rašeliništích Klečových luk při západním úpatí hory Jizery v nadmořské výšce 1122 metrů.
Vodopád Bílé Smědé patří k těm nejvodnatějším vodopádům v Česku. Proteče tudy přes 100 litrů za sekundu
Zdické údolí je ve směru východním uzavřeno vrchem zvaným Knihov. Z levé strany jej obchází státní silnice, dříve císařská cesta na Prahu, zpravaZdice_Knihov_1929 pak moderní dálnice a řeka Litavka.
Skalnatý vrchol nad údolím řeky Fryšávky nedaleko Jimranova se rozléhá v nadmořské výšce 739 metrů.
Na severním Plzeňsku roste památný buk, který nese příznačný název Kamenohorský, a sice podle místa, kde se nachází.
Chráněná památka Želinský meandr se rozkládá nedaleko severočeského města Kadaň. Jde o 5 km dlouhý úsek o rozloze 175ha, který byl roku 1992 vyhlášen k ochraně.
Dendrologická zahrada v Průhonicích skrývá nejedna tajemství. Jedním z nich je i místní "Stonehenge". Průhonický kruh tvoří několik větších i menších kamenů, které jsou uspořádány do pravidelného kruhu o průměru několika metrů.
V bývalém kamenolomu u Neslovic na Brněnsku se nachází skalní výchoz, který je významný obzvlášť jako paleontologická lokalita otisků prvohorních rostlin a ryb. Strmé stěny dosahují délky 50 m a výšky až 6 m. Výchoz tvoří převážně jílovce, prachovce…
Upozorňujeme, že nová trasa nekoresponduje se zákresem včelí stezky v Harrachovských toulkách.
Studánka z roku 1937 je věnována poctě jelena a najdete ji na okraji lesního palouku nedaleko od Olomučan.
Valašská obec Zašová skrývá jedno z malých tajemství – studánku Stračku, s jejímž vznikem je spojena dávná legenda.
