Alej přátelství u jezera Medard
U příležitosti 100. výročí vzniku samostatného Československa vznikla u jezera Medard u Sokolova takzvaná Alej přátelství. Je také vítěznou alejí ankety Alej roku 2018.
U příležitosti 100. výročí vzniku samostatného Československa vznikla u jezera Medard u Sokolova takzvaná Alej přátelství. Je také vítěznou alejí ankety Alej roku 2018.
Ovocný sad na Klíčově, to je zelená oáza obklopená industriální atmosférou pražských Vysočan. Jedná se o jeden z 36 veřejných ovocných sadů na území hlavního města.
Lokalita se nachází v prostoru staré pískovny u Frýdeckého potoka na území obcí Václavovice a Šenov, asi 10 km jihovýchodně od Ostravy. Území bylo pro svůj přírodovědný význam zařazeno mezi tzv. evropsky významné lokality v rámci evropské soustavy…
Významná lokalita výskytu čolka velkého a dalších obojživelníků ve nachází na předměstí Havířova, v nivě řek Lučiny a Sušánky.
Vltavské údolí mezi Třebenicemi a Štěchovicemi, kde řeka asi na 7 km klesala o téměř 20 metrů a díky hlubokému a nepřístupnému údolí plnému kamenů a skal se zde tvořila peřeje, byly odedávna známy jako tzv. Štěchovické proudy, od roku 1722 zvané…
Andrejšky tvoří zajímavé až bizarní skalní útvary rozkládající se v délce asi 300 metrů. Tento skalní buližníkový hřbet leží na severozápadním úbočí vrchu Radyně, v blízkosti obce Starý Plzenec.
Přímo nad obcí Smržovka, nad železničním nádražím, ční skalní vyhlídka zvaná Finkstein, která nabízí výhled nejen na Smržovku a Černostudniční hřeben.
Studánka se nachází je u lesní cesty nedaleko silnice z Dolní Černé Studnice do Huti.
V osadě Horní Černá Studnice je trojice zajímavých lokalit. Je to půldruhého století stará Hauptova usedlost, louka se vzácnou květenou a také zvaná Mléčná studánka.
Nad Kryštofovým údolím blízko Chrastavy byl vysazen památný strom buk Republiky.
Antonínovo údolí je samota ležící asi 800 m západně od obce Mařenice. Nachází se v bezprostřední blízkosti Hammerského potoka a byla pojmenována podle kapličky sv. Antonína Paduánského, vyhloubené ve skále u mostku přes potok.
Upravená skalní vyhlídka vysoká 944 metrů s dokonalým kruhovým rozhledem leží na západním okraji Klínového vrchu, krátkého hřbetu mezi údolími Hájeného potoka a Smědé v Jizerských horách.
Prameniště Ploučnice je označováno za jedno z nejvydatnějších ve střední Evropě. Nachází se v nedaleko Osečné u Janova dolu.
Kazatelna je osamocená skála na hřbetu Chřibů z pískovcových hornin s krásným výhledem do okolí.
Praděd nejvyšší hora Moravy a Slezska (1491 m) je svou majestátností symbolem Jeseníků i celého kraje. Zároveň představuje nejvyšší horu Moravy, Českého Slezska i Horního Slezska. Masív Pradědu je přírodní rezervací s charakteristickou květenou…
Umělý vodopád v Terčině údolí byl vybudován v roce 1817 na řece Stropnici. Na vodopád je krásný pohled v každém ročním období.
Třetí nejstarší dochovaná a stále funkční trampská osada se nachází v kaňonu dolního toku řeky Kocáby na půli cesty mezi Bratřínovem a Štěchovicemi.
Dlouhý rybník u Lanškrouna je významným hnízdištěm vodního ptactva a důležitou zastávkou tažných ptáků. Východní část rybníka slouží jako městské koupaliště.
Kvádrovitý bludný balvan je největším dosud nalezeným bludným balvanem na Opavsku. Nachází se na Praskově ulici.
V městské části Ostravy v Pustkovci se nachází několik bludných balvanů, které k nám připutovaly ze Švédska.
Expozice bludných balvanů ve Velké Kraši se nachází v obecním parčíku nedaleko koupaliště ve Velké Kraši. Je sestavena ze 72 bludných balvanů hornin švédského, baltského a finského původu.
Pod podlahou kolonády se nalézá místo pro čerpání, rozvod a tepelnou regulaci vřídelní vody. Jsou zde i prostory kde vřídlovcem „obrůstají“ karlovarské suvenýry. Ve staré části vřídelního podzemí je zprovozněna turistická trasa.
Alej věkovitých dubů letních, dosahujících i stáří 500 let dotváří citlivě krajinu mezi tovačovskými rybníky a je přirozenou dominantou přírodního prostředí obklopujícího areál tovačovského zámku.
Pančavská louka je rozlehlá subalpínská louka s nejrozsáhlejším vrcholovým rašeliništěm nacházející se mezi Kotlem a Labskou loukou v západních Krkonoších.
Zlatá stezka Zemí hradů v celkové délce 89 km vede z Budyně nad Ohří do Úštěku a propojuje tak většinu významných hradních památek v oblasti Českého středohoří.