Antonínovo údolí je samota ležící asi 800 m západně od obce Mařenice. Nachází se v bezprostřední blízkosti Hammerského potoka a byla pojmenována podle kapličky sv. Antonína Paduánského, vyhloubené ve skále u mostku přes potok.
Upravená skalní vyhlídka vysoká 944 metrů s dokonalým kruhovým rozhledem leží na západním okraji Klínového vrchu, krátkého hřbetu mezi údolími Hájeného potoka a Smědé v Jizerských horách.
Prameniště Ploučnice je označováno za jedno z nejvydatnějších ve střední Evropě. Nachází se v nedaleko Osečné u Janova dolu.
Kazatelna je osamocená skála na hřbetu Chřibů z pískovcových hornin s krásným výhledem do okolí.
Praděd nejvyšší hora Moravy a Slezska (1491 m) je svou majestátností symbolem Jeseníků i celého kraje. Zároveň představuje nejvyšší horu Moravy, Českého Slezska i Horního Slezska. Masív Pradědu je přírodní rezervací s charakteristickou květenou…
Umělý vodopád v Terčině údolí byl vybudován v roce 1817 na řece Stropnici. Na vodopád je krásný pohled v každém ročním období.
Třetí nejstarší dochovaná a stále funkční trampská osada se nachází v kaňonu dolního toku řeky Kocáby na půli cesty mezi Bratřínovem a Štěchovicemi.
Dlouhý rybník u Lanškrouna je významným hnízdištěm vodního ptactva a důležitou zastávkou tažných ptáků. Východní část rybníka slouží jako městské koupaliště.
Kvádrovitý bludný balvan je největším dosud nalezeným bludným balvanem na Opavsku. Nachází se na Praskově ulici.
V městské části Ostravy v Pustkovci se nachází několik bludných balvanů, které k nám připutovaly ze Švédska.
Expozice bludných balvanů ve Velké Kraši se nachází v obecním parčíku nedaleko koupaliště ve Velké Kraši. Je sestavena ze 72 bludných balvanů hornin švédského, baltského a finského původu.
Pod podlahou kolonády se nalézá místo pro čerpání, rozvod a tepelnou regulaci vřídelní vody. Jsou zde i prostory kde vřídlovcem „obrůstají“ karlovarské suvenýry. Ve staré části vřídelního podzemí je zprovozněna turistická trasa.
Alej věkovitých dubů letních, dosahujících i stáří 500 let dotváří citlivě krajinu mezi tovačovskými rybníky a je přirozenou dominantou přírodního prostředí obklopujícího areál tovačovského zámku.
Pančavská louka je rozlehlá subalpínská louka s nejrozsáhlejším vrcholovým rašeliništěm nacházející se mezi Kotlem a Labskou loukou v západních Krkonoších.
Zlatá stezka Zemí hradů v celkové délce 89 km vede z Budyně nad Ohří do Úštěku a propojuje tak většinu významných hradních památek v oblasti Českého středohoří.
Blešenský vrch je zalesněný nefelinitový vrch v CHKO České středohoří asi 6 km západně od města Třebenice nad vsí Blešno.
Krajina Českého Meránu nabízí širokou škálu nejrůznějších památek a přírodních zajímavostí, milovníky megalitických staveb však nejspíše zaujme ojedinělý komplex žulových menhirů – patrně z mladší či pozdní doby kamenné.
V ostravské zoologické zahradě se na ploše okolo šesti hektarů nacházejí rozsáhlé výběhy, kudy projíždějí vláčky. Je tak možné pozorovat stáda různých druhů kopytníků zcela novým způsobem, mnohdy z bezprostřední blízkosti.
Boubínské jezírko (též Jezírko U pralesa) je splavovací nádrž. Nachází se na Kaplickém potoce, na jižním svahu Boubína v nadmořské výšce 925 m.
Nově otevřená naučná stezka Obůrka Klopotov v údolí nedaleko historického centra v Novém Městě nad Metují nabízí dětem dobrodružství s jelenem Matějem.
Volarské menhiry stojí na pahorku U dvou líp nad Starým městem od dubna 2007 a jedná se o kruh tvořený 11 poměrně velkých kamenů.
První rybníky vznikaly na Blatensku už ve 14. století a jejich důmyslnou soustavu budoval i Jakub Krčín z Jelčan. Mnohé z nich v parném létě skýtají příjemné osvěžení, řada z nich je domovem proslulého blatenského kapra.
Viklany jsou zajímavé skalní útvary, kdy leží oddělený balvan na podloží, kterého se dotýká jen malou plochou. Jeden takový se nachází nedaleko Cvikova, v Lužických horách.
Skalní masiv (562 m) s nepatrnými zbytky středověkého hradu Milštejna leží v lesích nedaleko Cvikova.
Asi 2 km dlouhé lesnaté Údolí samoty se táhne podél západního a severozápadního úpatí Hroudy mezi Cvikovem a Radvancem.
